Jan Kolář: Kdybychom vývoj nebrali jako výzvu, v životě na nic nepřijdeme

Jan Kolář z Centra rozvoje strojírenského výzkumu VÚTS čelí výzvám dnes a denně. Na brigádách při škole seřizoval textilní stroje Rieter, aby se s nimi v dospělosti znovu setkal již jako ostřílený vývojář. Podílel se na vzniku jejich nejnovější generace. Když do VÚTS přišla poptávka izraelského startupu Eviation na vývoj ocasních ploch prvního dopravního letounu na čistě elektrický pohon, Alice, on a jeho tým na ni kývli. Renomovaná zahraniční výzkumná centra odhadovala potřebný čas na odevzdání řešení minimálně na čtyři roky, v Liberci dostali k dispozici devět měsíců. 

"Kdybychom to nebrali jako výzvu, bylo by to prakticky neřešitelné," říká k tomu Honza Kolář v našem podcastu. V momentě usednutí za mikrofon zvoní telefon. "Další výzkumný projekt se šíleným termínem," omluvně se na mě zahledí. Alice lze chápat jako malou dopravní revoluci. Elektrický pohon přináší do letectví několik nových prvků. Letadla mají být tichá a jejich provoz levnější. Limitou je dolet. I když, jak se to vezme. Pro účel, ke kterému jsou stvořeny, dostačuje. Tím účelem je spojení velkých aglomerací vzdálených od sebe do tisíce kilometrů. Relativně levné, rychlé aerotaxi schopné bezhlučně přistát na malém letišti. Zní to dobře, nemyslíte? 

S Alice se ve VÚTS popasovali na výbornou. Intenzivní období vyvrcholilo odjezdem do suchého doku ve francouzském Vannes, kde se prototyp letadla pod přísným utajením kompletoval. Na konci celého snažení čekala objednávka na stovku letadel, velký úspěch pro izraelský startup. A také jeden požár. Více informací o vývoji Alice najdete ve čtvrté epizodě našeho podcastu.