Liberecká UCT pomáhá vyrábět čipy pro celý svět. A mění i tvář kraje pod Ještědem

Tyto řádky čtete jen díky tomu, že se v polovině 20. století podařilo skupině amerických inženýrů přesvědčit ke spolupráci atomy křemíku a dalších prvků. Na čipech stojí celý digitální svět. Jejich výroba není žádná raketová věda – ve skutečnosti je mnohem náročnější. Dobře to vědí i v liberecké pobočce společnosti UCT, kde se kompletuje jedna z technologií pro nejmodernější proces výroby čipů.

Fotolitograf je nejsložitější výrobní zařízení na světě. Skládá se z více než stovky tisíc dílů a má jediný úkol: vykreslit na povrchu křemíkového waferu (destičky) obvody budoucího mikroprocesoru, které se následně leptají. Každá vrstva se musí nanést s přesností na tisícinu milimetru. Celý proces se mnohokrát opakuje a mezi jednotlivými kroky se wafer čistí, aby čip správně fungoval.

Miliony drahých polovodičů totiž může pokazit jediná mikroskopická nečistota. „A právě v této fázi výrobního cyklu se uplatňují tzv. distribuční systémy smontované v Liberci – v těchto zařízeních se připravují čisticí roztoky a následně se jimi v ultračistém prostředí čistí wafery,“ popisuje Vojtěch Hertík, ředitel provozu liberecké odnože společnosti UCT Fluid Delivery Solutions.

Čistota, kvalita, disciplína. A tablet místo papírů

Co to znamená v praxi? „Cesta každého distribučního systému začíná u nářezového plánu na CNC routeru. Stroj plastové desky obrobí, nařeže a operátoři obrobky dále opracují. Z těchto dílů pak vzniká svařenec, který v čistých prostorách osadíme dodanými součástkami a zkompletujeme jej. Hotový systém následně testujeme. V podstatě simulujeme podmínky výrobního procesu zákazníka. Netěsnosti a jiné nepřesnosti mohou mít fatální následky,“ říká Hertík.

Čistý provoz si žádá i čisté návyky. „Největší nepřítel? Oblékání a disciplína. Dodržování pravidel hlídáme pravidelnými audity, kontrolami a správně nastavenými procesy. Jinak to u nás nejde,“ říká Hertík.

Kromě přísných standardů čistoty se v Liberci soustředí také na efektivitu a plynulost výroby. Klíčovým krokem bylo před dvěma lety sestěhování: „Eliminovali jsme plýtvání a můžeme klientům ukázat celý proces na jednom místě.“ Díky tomu je nejvýznamnějším zákazníkem liberecké pobočky jedna z TOP tří společností v daném oboru.

U zaběhnuté produkce zvládne UCT celý proces za šest týdnů. Operátorům k práci stačí tablet. Z něj spouštějí jednotlivé kroky výroby, mají v něm dokumentaci a pracovní postupy, s jeho pomocí fotí a navrhují zlepšení. Papírové procesy mizí a zůstává přesná digitální stopa.

„Uspět u nás mohou i lidé z jiných oborů. Spolupracujeme i s univerzitami, studenti zpracovávají praktickou část diplomové práce,“ přibližuje Hertík.

S novou halou k většímu záběru a novým technologiím

Téma zaměstnanců je aktuální i proto, že UCT připravuje v Liberci novou výrobní halu. Investice přinese přes 200 nových pracovních míst.

„Práce v tichém, čistém prostředí mimo tradiční obory může být pro mnoho lidí vítaná změna. Chceme se rozšiřovat v oblasti zpracování kovů a kompletaci modulů s vyšší přidanou hodnotou pro zákazníky. Cílíme na spolupráci s evropskými lídry v polovodičovém průmyslu. Nová hala přinese do regionu nejen nová pracovní místa, ale i know-how z nejpokročilejších technologií světa, nové příležitosti pro studenty technických oborů a prostor pro zapojení lokálních dodavatelů,” uvádí ředitel provozu předního dodavatele technologií pro výrobu čipů.

„Nové prostory už stojí. Aktuálně se řeší projektová fáze cleanroomu a další technické úpravy,“ uzavírá Vojtěch Hertík výhled do nejbližší budoucnosti.

Tím zároveň vyvrací tezi, že se technologický pokrok rodí jen v Silicon Valley nebo v asijských metropolích. Globální dopad má totiž i technologie s kořeny v Libereckém kraji.