Zásadní modernizace energetiky a její postupná demokratizace – to je směr, kterým se ve druhé dekádě tohoto století vydávají země starého kontinentu. Česko není výjimkou.
„Především v posledních dvou letech jsme v oblasti legislativy udělali velký pokrok. Stát v souladu s evropskými směrnicemi podpořil efektivnější začlenění obnovitelných zdrojů do soustavy, otevřel ji a nastavil jasná pravidla pro sdílení energií,” říká Michal Svoboda, energetický koordinátor MAS Český sever a spoluzakladatel projektu OBEC 2030.
V posledních dvou letech schválené zákony LEX OZE I, II a aktuálně projednávaný LEX OZE III podle něj povedou k demokratizaci a decentralizaci české energetiky. Otevřou ji jednotlivcům i komunitním družstvům. Pozitivní roli v přípravě legislativy sehrála Unie komunitní energetiky (UKEN).
„Stát i díky tlaku ‘zespodu’ nezapomíná na ochranu menších subjektů, které nově zapojuje do hry. Pro Česko je to dobrá zpráva i v porovnání s děním v ostatních částech Evropy. Málokde najdete takovou silnou organizaci, hájící zájmy malých před těmi největšími a nejvlivnějšími,” pochvaluje si Svoboda a dodává, že inspirací pro nás může být původně belgický, dnes celoevropský ResCOOP, který sdružuje energetické komunity.
Oproti zemím, které evropské energetické směrnice zavedly do svého práva mezi prvními, přicházíme podle něj s propracovanějšími pravidly hry. Zákony jasně stanovují procesy, termíny i zodpovědné strany.
Česká energetika se (z)mění
S novou legislativou přichází postupná proměna energetické soustavy Česka.
„V minulém století jsme ji vybudovali jako strom se silným kmenem. Energie tekla čím dál tenčími větvičkami jednosměrně od velkých zdrojů ke spotřebitelům. Dnes na větvičkách vyrůstají zdroje energie a my je logicky musíme výrazně posílit,” vysvětluje Svoboda. Změny jsou vidět tady a teď. To, co před rokem v soustavě nešlo, se dnes stává realitou.
Jednu výraznou slabinu v české praxi však přeci jen vnímá. Chybí zde podpora pro středně velké hráče, kteří by svou silou zainvestovali projekty v řádu stovek milionů korun, respektive jednotek až desítek MW výkonu.
„Pro středně velké družstvo přitom tato čísla nejsou nedosažitelná. Jedna větrná turbína v každé větší obci by znamenala radikální zvýšení energetické soběstačnosti celého Česka. A peníze by zůstávaly v regionech u tamních občanů,” říká Svoboda a poukazuje opět na Belgii, kde podobné projekty tvoří sedmnáct procent energetického mixu.
Jak na sdílení energie
Co přináší nová legislativa občanům, kteří již do obnovitelných zdrojů zainvestovali, prakticky?
„Představte si situaci, kdy přebytky energie vyrobené solárními panely rodinného domku v době vaší nepřítomnosti pošlete skrz distribuční síť prarodičům. Jako dárek nebo za nižší sazbu než jejich obchodník. Prarodiče je přes den spotřebují, o to méně ze sítě odeberou a ve finále ušetří,” vysvětluje Svoboda.
Stačí obě domácnosti zaregistrovat a počkat, až je distributor osadí chytrými měřícími přístroji. Legislativa mu ukládá lhůtu dvou měsíců.
Sdílet mohou nejen jednotlivci, ale i komunity vzešlé z veřejného nebo komerčního sektoru. V Libereckém kraji prošlapává cestu ostatním obec Svor se svými dvěma fotovoltaickými elektrárnami – jednou v provozu a jednou v přípravě.
„Místo aby přebytky energie prodávali prostřednictvím obchodníka, sdílejí je mezi obecním úřadem, školou, školkou, kulturním domem a dalšími svými budovami,” popisuje Svoboda. Pod Lužickými horami tímto způsobem propojují lokální výrobu s lokální spotřebou. K vytvoření energetické komunity bylo přitom od první žádosti o připojení do posledního „razítka” potřeba méně než tří měsíců.
Okno příležitostí
Sečteno, podtrženo, nový legislativní rámec představuje významný krok směrem k modernizaci české energetiky, podpoře obnovitelných zdrojů a posílení energetické soběstačnosti domácností, obcí i podniků.
Česko má navíc dobře nakročeno nejen díky legislativě, ale i díky chytrým technologiím, kterými disponujeme. „Za evropskými zeměmi rozhodně nezaostáváme, naopak. Máme potenciál změnit naši soustavu tak, jako jsme kdysi změnili telekomunikace posunem od pevných linek k chytrým telefonům,” uzavírá Svoboda.
Okno příležitostí se otevřelo – využít ho mohou firmy, jednotlivci a ve velkém i místní samosprávy. Především obcím, ale také dalším subjektům z Libereckého kraje je k dispozici Michal Svoboda se svou odbornou erudicí prostřednictvím Agentury regionálního rozvoje. Chcete-li uspořádat odborný seminář pro svou komunitu, neváhejte nás kontaktovat.
