Z laboratoře k vlastnímu podnikání: Vědkyně vsadila kariéru na náplast, která zachraňuje životy

Odmala ji lákal vesmír. Toužila se stát kosmonautkou, později – už s nohama na zemi – lékařkou. Na poslední chvíli ale změnila směr a vystudovala Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci. Přesto se k medicíně oklikou nakonec dostala.

„Zlom přišel, když jsem se při zpracování diplomové práce setkala s výzkumem s přímým dopadem na lidské zdraví. Najednou mi došlo, že věda nemusí být abstraktní, ale může opravdu zachraňovat životy. A to mě naprosto pohltilo,“ popisuje Markéta Hujerová, rozená Klíčová.

Zmiňované práci – vývoji nanovlákenné náplasti, která pomáhá předcházet závažným komplikacím po operaci tlustého střeva – nakonec nadaná vědkyně zasvětila nejen svou kariéru, ale v jistém smyslu i osobní život.

Biologická bariéra proti smrtelným komplikacím

Výzkum nanovláken pro gastrointestinální aplikace pohltil Markétu na několik let. Kupředu jí hnala otevřenost a prosby lékařů. „Obraceli se na mě, že nemají nic, čím by zabránili srůstům tlustého střeva a průsakům jeho obsahu do dutiny břišní,“ říká.

První komplikace totiž mj. vede k chronické bolesti. A druhá k sepsi – otravě krve, na kterou navzdory výdobytkům moderní medicíny stále umírá až 22 % postižených pacientů. Nanonáplast funguje jako biologická bariéra, která navíc díky navázaným lékům potlačuje zánět a podporuje hojení.

Hnacím motorem se pro Markétu stal fakt, že výzkum nemusí skončit jen publikací, ale může vyústit ve skutečný dopad – ve skutečnou změnu v péči o pacienty. „Dlouho jsem si myslela, že přijde někdo další, kdo ten nápad posune dál. Ale pak mi došlo, že pokud to nevezmu do vlastních rukou, zůstane všechno to úsilí v šuplíku. Nikdo jiný to za mě neudělá,“ vzpomíná.

Představa podnikání Markétu zpočátku znejišťovala: objemem nových znalostí i zodpovědností. Dnes už ví, že tyto obavy byly přehnané, a postupně si začala podnikatelskou „jízdu“ užívat. „Pokoru mám stále, ale není to už strach. Strach je limitující.“

Prvním, komu se s myšlenkou vlastního start-upu svěřila, byl manžel. „Je můj fanoušek číslo jedna. Řekl mi: ‚Konečně jsi na své cestě. To jsi přece vždycky chtěla, dostat náplast na trh a pomáhat lidem.‘“

Podpora blízkých i respektovaných kolegů byla klíčová. Když svůj nápad probírala s klinickými partnery v Plzni, jejich reakce ji překvapila i povzbudila zároveň: „Neptali se ‚jestli‘, ale ‚kdy‘. Po celou dobu mi navíc pomáhá profesor Václav Liška, který stál u zrodu myšlenky nanonáplastí,“ přibližuje Markéta zrození spin-offu.

Tímto termínem se označuje nově vzniklá společnost, která staví na určitém know-how a převádí jej do komerční praxe. Úzce přitom spolupracuje s výzkumnou organizací, ze které nápad vzešel. V případě Nanoflexionu jde o Technickou univerzitou v Liberci, kde tento spin-off sídlí a odkud čerpá odborné zázemí i podporu.

Ve třiceti zpátky na nulu

Hned v začátcích se ukázalo, že akademická půda a byznys mají odlišné tempo i pravidla. „Věda potřebuje čas. Byznys tlačí na rychlost, rozhodování a jasné milníky. Tyto dva světy mají úplně jinou dynamiku a někdy je složité je udržet v rovnováze.“

Zúročily se také zkušenosti a kontakty ze zahraničních stáží. Významnou inspirací se pro Markétu stal Dr. Richard Novak z Harvard Medical School, který sám prošel cestou z akademické sféry k vlastnímu podnikatelskému projektu. A díky studijnímu pobytu na University of Cambridge dostala mladá vědkyně šanci svůj průlom v operacích tlustého střeva představit na biomedicínské konferenci v Oxfordu.

Klíčového partnera našla zakladatelka v podnikatelském inkubátoru i&i Prague, který se na biotechnologii zaměřuje: „Kromě právního poradenství a kontaktů jsem potřebovala ‚překlad‘ mezi světem vědy a byznysu. Tedy pochopit, jak se z dobré technologie stává produkt.“

Rozhodnutí rozjet vlastní spin-off znamenalo opustit rozběhnutou vědeckou dráhu a vzdát se jistoty. „Odevzdáte služební auto a počítač a ve třiceti jdete zase na nulu. Najednou vše stojí na vás. Navíc nesete zodpovědnost nejen za sebe, ale třeba i za kolegu, který kvůli vám odejde ze stabilní práce. Co když za rok dojdou peníze? To je velký závazek, který si člověk často uvědomí až zpětně,“ popisuje Markéta Hujerová.

S tím vším je těžké skloubit osobní život. „Jsem často pryč, času pro rodinu i přátele je méně. Sladit roli vědkyně, zakladatelky a zároveň partnerky nebo dcery není snadné. Ale zároveň vím, že kdybych to nezkusila, nikdy bych nebyla spokojená sama se sebou,“ dodává.

Co vzkazuje těm, kdo zvažují podobnou cestu? „Není důvod hrát při zdi. Pokud svému nápadu věříte, jděte do toho naplno. Úspěch není vyhrazený jen pro někoho jiného – pokud do práce dáváte poctivost a smysl, zasloužíte si ho i vy.“

Doražte na TechCare 2026

O nanovlákenných náplastech bude Markéta Hujerová přednášet na konferenci TechCare 2026, kde se představí i další osobnosti a nové pohledy na propojení vědy, technologií a péče o zdraví.

Konference se koná ve středu 25. února 2026 od 10:00 do 18:30 v Kulturním centru Vratislavice 101010 a pořádá ji Agentura regionálního rozvoje s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého v Olomouci a dalšími partnery, záštitu převzal Edvard Kožušník, statutární náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort hospodářského a strategického rozvoje.