Zpět na články

Tomáš Šebek: Zdraví máme v kapse. Technologie proměňují medicínu i odpovědnost

5. února 2026 4 minuty
Tomáš Šebek: Zdraví máme v kapse. Technologie proměňují medicínu i odpovědnost

Když se řekne zdravotní péče, vybavíme si ordinaci, čekárnu nebo nemocniční pokoj. Lékař a pacient – dva hlavní aktéři, mezi nimiž se odehrává dialog o zdraví. Tento přístup už ale nestačí. O slovo se čím dál víc hlásí moderní technologie. Tomáš Šebek, lékař „bez hranic“, zakladatel start-upu uLékaře.cz a moderátor letošní konference TechCare 2026 přibližuje, jak na tuto proměnu nahlíží. A proč považuje roli start-upů a umělé inteligence za klíčovou.

Data, která dříve vznikala jen v laboratoři nebo pod dohledem lékaře, dnes sbíráme sami prostřednictvím chytrých hodinek a telefonu. Počítáme kroky, sledujeme srdeční rytmus, měříme si spánek. A tím otevíráme otázku zodpovědnosti za vlastní zdraví.

„Technologie nám dnes umožňují rozumět signálům, které vysílá naše tělo, sledovat dlouhodobé trendy a lépe se v sobě vyznat. Samy o sobě ale nestačí – důležité je, jak s těmi informacemi dokážeme pracovat. Pořád totiž máme sklony některá data ignorovat, přístroje nenosit, nebo doporučení odkládat,“ říká Tomáš Šebek.

Za klíčové téma považuje logistiku péče – tedy schopnost správně nasměrovat pacienta na místo, kde mu skutečně pomohou. „V současném zdravotnictví se často ztrácíme v neefektivním nastavení systému. Lidé bloudí, nevědí, na koho se obrátit, špatně čerpají kapacitu tam, kde není, a naopak netuší o možnostech jinde. Technologie – vlastně jednoduchá práce s daty – dokážou tuhle cestu výrazně zkrátit a zpřehlednit,“ popisuje.

AI a týmová práce místo zázraků na počkání

Pokrok skvěle ilustrují nové diagnostické možnosti. Slovo si bere zkušený chirurg: „V Česku máme například start-up Kardi Ai, jehož zařízení dokáže dlouhodobě sledovat srdeční rytmus a zachytit závažné arytmie. Pokud se objeví varovný signál, přebírá ho kardiolog a rozhoduje o dalším postupu. I takhle dnes může technologie chránit život – a fungovat jako partner lékaře, ne jako jeho náhrada.“

Podobně hodnotí i endoskopické zařízení Maia od stejnojmenné tuzemské společnosti. V něm se navíc s pokročilou instrumentací snoubí i – tolik skloňovaná – AI. „I ten sebelepší endoskopista může při vyšetření přehlédnout drobnou patologii, která se v čase rozvine v závažný problém. Umělá inteligence se dnes dokáže lékaři během vyšetření doslova ‚dívat přes rameno‘ – v reálném čase vyhodnocuje obraz z kamery a upozorňuje na nález, který by mohl uniknout lidské pozornosti. Tím systém Maia pomáhá v dalším rozhodování,“ přibližuje Šebek.

Zdravotnictví se ostatně stává výrazným polem působnosti nových firem. Česká republika patří podle lékaře ke státům, kde se rodí celá řada funkčních řešení. „Jsme ve střední Evropě velcí startupisté a v oblasti health-tech už máme řadu projektů, které našly své uživatele i investory. Skutečný úspěch ale není v nápadu samotném. Rozhodující je, kolik z nich se podaří přivést do praxe a monetizovat,“ upozorňuje.

Za důležitou považuje vytrvalost – a schopnost překonávat selhání. „Ze zkušenosti vím, že většina nápadů skončí v koši. Ale právě v medicíně rozhoduje vytrvalost. Když se nezdaří první pokus, zkusíte druhý, třetí… a třeba až devatenáctý přinese úspěch. Není to o štěstí nebo osvícení, ale o každodenní mravenčí práci a ochotě učit se z nezdarů,“ shrnuje s nadhledem.

Bariéry a další směřování péče

O digitalizaci českého zdravotnictví se mluví řadu let. Podle Šebka ale narážíme na absenci jasného vedení: „U digitalizace zůstáváme u dílčích kroků. Systém je fragmentovaný, spoléháme na dojmy a bez dat vlastně nemáme co řídit. Pokud to chceme změnit, měli bychom začít např. u plnohodnotné zdravotní knížky pro každého, která umožní efektivní sdílení informací,“ myslí si.

Nadějnější vyhlídky vidí u využití technologií v péči o specifické skupiny. Upozorňuje, že chytrá zařízení mohou výrazně zvýšit bezpečnost a samostatnost těch, kdo by jinak byli odkázáni na pomoc okolí. „Každý si dnes představí náramek, který v případě potřeby lokalizuje ztraceného seniora – to je ale jen začátek. Dovedu si představit domácnost vybavenou senzory, které přivolají pomoc třeba při pádu, a přitom není nutné instalovat kamery,“ uzavírá Tomáš Šebek.

A dodává: „Technologie je vždycky jen nástroj. To, jestli skutečně pomůže, záleží na lidech – jak lékařích, tak pacientech. Právě proto má smysl o budoucnosti péče mluvit napříč profesemi i generacemi. Budu rád, když se přijdete podívat a zapojíte se do diskuze na TechCare 2026.“

Doražte na TechCare 2026

Přijďte se na konferenci TechCare 2026 podívat, jak vypadá propojení zdravotnictví, technologií a lidského přístupu z pohledu lékaře a inovátora.

Konference se koná ve středu 25. února 2026 od 10:00 do 18:00 v Kulturním centru Vratislavice 101010. Vstup je – po předchozí registraci – zdarma.

Doporučené články

Firmy mohou získat pomoc špičkových odborníků z TUL ‚za hubičku‘

Firmy mohou získat pomoc špičkových odborníků z TUL ‚za hubičku‘

Jak kvalitní je svár nebo povrchová úprava mého nebo dodaného výrobku? Vznikl defekt chybným zacházením, nebo měl výrobek skrytou vadu materiálu? To jsou příklady otázek, které velmi rychle dokáže vyřešit tým výzkumného ústavu CXI Technické univerzity v Liberci. Pomoc při řešení konkrétních problémů ve výrobě, konzultace, analýzy a další služby špičkového vědeckého pracoviště za minimální náklady mohou právě teď využít firmy díky projektu SUPPORT4SME. Podmínkou je velikost do 250 zaměstnanců a sídlo v Libereckém, Ústeckém a Karlovarském kraji nebo také v německém Sasku.
Lepší výroba i logistika, chytřejší zařízení. Studenti na závěr TechStarteru představili své projekty

Lepší výroba i logistika, chytřejší zařízení. Studenti na závěr TechStarteru představili své projekty

Tři firmy a sedm technických výzev pro 25 studentů. Tak vypadal druhý ročník TechStarteru, půlročního intenzivního programu, který propojuje školy a průmyslové podniky v kraji. Na jeho slavnostním zakončení představili středoškoláci své projekty. Nechybělo zdravé sebevědomí ani poučení z chyb. Vše pak završilo předání finančních odměn úspěšným řešitelům.
Most mezi inovacemi a legislativou: Strojírenský zkušební ústav provádí malé firmy technologickou certifikací

Most mezi inovacemi a legislativou: Strojírenský zkušební ústav provádí malé firmy technologickou certifikací

Rám elektrokola se na pneumatickém zařízení napíná, řídítka se v testovací stolici ohýbají až na hranici zlomu a brzdy se snaží obstát v simulovaném lijáku. Tak vypadá běžný den ve Strojírenském zkušebním ústavu v Jablonci nad Nisou. I tady se rozhoduje, zda nové výrobky projdou sítem bezpečnosti a splní náročné požadavky trhu.