‚V nanotechnologiích má Česko před světem náskok. Neztraťme ho,‘ říká Miloslav Masopust z Elmarca
V roce 2004 vstoupili do oboru nanotechnologií, dnes jsou světovou špičkou ve vývoji zařízení určených pro průmyslovou výrobu nanovláken. Řeč je o liberecké společnosti Elmarco, která téměř před dvaceti lety uzavřela licenční smlouvu na světový patent Technické univerzity v Liberci. „Dnes, když kdekoliv na světě v odborné komunitě zmíním Elmarco a Liberec, všichni vědí,” říká jeho generální ředitel Miloslav Masopust.
Desátá liberecká PechaKucha Night připomene sedm dekád techniky v Liberci
Jedním z hlavních chodů oslav sedmdesáti let Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci bude „noc tlachů” neboli PechaKucha Night. Akce dynamického formátu s mantinely v podobě dvaceti fotek po dvaceti vteřinách, která se v Liberci již dobře etablovala. Na TULce 11. května v půl osmé večer odstartuje její již desátý díl.
V čele nového Národního centra pro průmyslový 3D tisk stojí Technická univerzita v Liberci
Na Technické univerzitě v Liberci vznikne Národní centrum kompetence pro průmyslový 3D tisk polymerních materiálů. Zkoumat bude způsoby, jak výrobní postupy učinit efektivnější a tudíž ekologičtější. Konkrétně se výzkumníci zaměří na efektivní využití surovin a jejich recyklaci, využití odpadních přírodních a syntetických materiálů, zvýšení přínosu aditivních technologií pro průmyslovou výrobu a z toho vyplývající snížení její energetické náročnosti.
Ministryně Langšádlová navštívila Liberecký kraj, vyzvala k užší spolupráci mezi vědci a firmami
Ve čtvrtek 3. listopadu navštívila Liberecký kraj Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Se zástupci samosprávy v čele s hejtmanem Martinem Půtou a s lidmi ze vzdělávacích a výzkumných organizací a inovativních firem diskutovala na půdě Agentury regionálního rozvoje o výzvách, které čekají Česko a kterým budou čelit i jednotlivé regiony, Liberecký kraj nevyjímaje. Ministryně mimo jiné vyzvala k užší spolupráci mezi vědci a firmami tak, aby výsledky české vědy a výzkumu nezůstávaly ležet v šuplících jednotlivých organizací.
Liberecká průmyslovka vyšle učitele na zkušenou do zemí Visegrádu. Slibuje si od toho inovace výuky
Opravdu učíme stejně? Tuto otázku si příští rok položí čtyři učitelé liberecké průmyslovky během výměnných pobytů u svých kolegů na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Zapojí se do projektu, na který škola získala díky Agentuře regionálního rozvoje finance z Visegrádských fondů. Co pobyty přinesou regionu? „Učitelé získají přehled o způsobech výuky v zahraničí, poznají jinou kulturu a zlepší své jazykové vybavení. To vše pak budou moci v hodinách přenést na své studenty,” slibuje si od projektu Jaroslav Semerád, ředitel SPŠSE a VOŠ v Liberci.
„Spolupráce univerzit s průmyslovými podniky je nezbytná,“ říká člen představenstva ŠKODA AUTO a absolvent doktorského studia FS TUL Dr. Michael Oeljeklaus
Dr. Michael Oeljeklaus, člen představenstva ŠKODA AUTO zodpovědný za oblast výroby a logistiky, navštívil Technickou univerzitu v Liberci. Vrátil se tak na svou alma mater, na které před několika lety absolvoval doktorské studium a získal titul Ph.D. Při své návštěvě si na liberecké technice prohlédl UNI.Lab na Fakultě strojní TUL a výzkumná pracoviště Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI TUL).
Rozmontované stroje schovávala po skříních. Lásku k řemeslu zašívá Xénia Gajdošová už tři roky do českých kšiltovek
Když si s Xénií, která stojí za značkou ručně šitých kšiltovek X.style, začnete povídat o její tvorbě, je pravděpodobné, že se hovor dříve či později stočí ke dvou nebo čtyřjehlovému stoji, případně k mašině na výšivky. Právě vášeň pro staré stroje ji dovedla k současnému podnikání. Jak dlouho jí trvalo naučit se šít kšiltovku a kolik strojů teď najdete za dveřmi X.style dílny v Liberci? Odpovědi hledejte na následujících řádcích.
Liberecká „továrna na sny“ slaví 70 let
Liberecký VÚTS letos slaví 70. výročí od svého založení. Za sedm dekád z něj vzešly stovky unikátních technologických řešení, které následně putovaly do celého světa. Výzkumný ústav později přidal do svého názvu označení Centrum rozvoje strojírenského výzkumu. Dnes totiž vyvíjí technologie a výrobní stroje pro vícero odvětví. Patří mezi ně automobilový, textilní, letecký nebo sklářský průmysl. Výsledky jsou na trhu vidět. Například ve sportu – nafukovací padlleboardy drží svůj tvar díky speciálním 3D distančním tkaninám. U závodních lyží Lusti se zase liberečtí vývojáři postarali o to, aby zůstaly extrémně lehké, přesto však velmi pevné.
Miroslav Černík: Jedeme si svou cestou. Úspěšně
Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, zkráceně CxI, vznikl v Libereckém kraji na Technické univerzitě před deseti lety jako místní výzkumné a vývojové centrum pokrývající potřeby regionu, jeho širšího okolí. Aktivity centra však nezřídka přesahují i do zahraničí. Pokud jste o něm nikdy neslyšeli, nebo jen matně, vězte, že se jedná o špičkovou výzkumnou instituci, jejíž vznik v lecčems navazuje na přelomový objev libereckých vědců z počátku milénia. Na objev průmyslové výroby nanovláken.
