Alternativní pohony a autonomní systémy nejsou jen vizí budoucnosti. Elektromobil se stává běžnou součástí silnic, vodíkový pohon boduje v náročných klimatických podmínkách a autonomní systémy otevírají nové možnosti pro logistiku i průmysl. Výzkumné týmy na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI TUL) zkoumají, za jakých podmínek budou tyto technologie fungovat nejlépe v praxi.
Vývoj v oblasti mobility se dnes zrychluje po celém světě a pohon na elektřinu už není trend — je to směr. Klíčovou roli v něm hrají bateriové systémy, které potřebují pro optimální funkci stabilní teplotu. Výzkumníci na CXI proto spolupracují s automobilkou Škoda Auto na vývoji systémů teplotního managementu.
„Někdy je baterie nutné chladit, jindy předehřát. U nových generací vozidel se s těmito systémy již dopředu počítá,“ vysvětluje Josef Břoušek, vedoucí výzkumného týmu na CXI TUL.
Vodíku chybí infrastruktura. Zatím.
Vodíkový pohon nabízí rychlé tankování a stabilní dojezd bez ohledu na roční období. Pro jeho širší využití ale chybí infrastruktura i cenově dostupná vozidla. To, co platí dnes, však nemusí platit za tři roky — a už vůbec ne za deset. Výzkumné týmy na CXI TUL proto zkoumají, jak s vodíkem pracovat co nejefektivněji.
„Máme dobře vybavené laboratoře, know-how lidí a nově budujeme zkušebnu palivových článků. Náš potenciál spolupráce s průmyslem je tak velký,“ říká Josef Břoušek.
Tam, kde zvládnou vyrobit dostatek obnovitelného vodíku za příznivou cenu, otevřou podle Břouška dveře zajímavému zdroji energie. „Budoucnost nevidím černobíle. Záležet bude především na ekonomice, geopolitice i místních zdrojích regionu. Někde tak vyhrají baterie, jinde zas vodík.“
Autonomní platformy zefektivní dopravu
Vedle typu pohonu se mění také způsob řízení vozidel. Robotická platforma ANTETUL je mezifakultní experimentální projekt liberecké univerzity slibující různé způsoby využití — od převozu materiálu přes napájecí jednotku s vysokokapacitní baterií až po vozítko s robotickou rukou.
Autonomní vozítko ANTETUL se dnes účastní Dnů AI, lidé si ho mohou od 15:00 prohlédnout v Technickém muzeu v Liberci. Do budoucna by podle výzkumníků mohlo najít uplatnění v zemědělství, průmyslu i obraně.
„Dnes pohony ještě řídí člověk, ale algoritmus už brzy zvládne optimalizovat trasu i spotřebu mnohem lépe. Tam je obrovský prostor pro úspory energie,“ uzavírá Josef Břoušek, který pro ANTETUL zajišťoval pohony a řízení.
Budoucnost dopravy nebude o vítězství jediné technologie. Bude o chytré kombinaci řešení, která dávají smysl v konkrétním prostředí. A právě na tom se v Liberci pracuje.
Internetový portál a elektronický časopis 1012plus o výzkumu, vývoji a inovacích v Libereckém kraji realizuje Agentura regionálního rozvoje ze zdrojů projektu „Smart Akcelerátor Libereckého kraje III“, reg. č. CZ.02.01.02/00/22_009/0003642.
Smart Akcelerátor Libereckého kraje III je financován z prostředků Evropské unie, MŠMT a Libereckého kraje a jeho cílem je podpořit rozvoj inovačního ekosystému v kraji pod Ještědem.
