Když se móda potká se sklem: Glass Fashion Night představila české i zahraniční umělce

Když se móda potká se sklem: Glass Fashion Night představila české i zahraniční umělce

Poslední srpnovou středu se na pódiu Kulturního centra Vratislavice 101010 představili čeští i zahraniční umělci. Divákům odvyprávěli dvanáct příběhů protkaných módou, sklem, šperkem nebo bižuterií. Počtvrté v rámci festivalu Crystal Valley Week, počtvrté ve formátu PechaKucha 20x20 pod taktovkou Agentury regionálního rozvoje a Libereckého kraje.

„Celý festival doslova rozzářil Liberec kvalitním sklem a šperky z Křišťálového údolí. Návštěvnost více než třiceti míst a osmdesáti akcí, včetně Glass Fashion Night, byla mimořádná a lidé očividně spokojení. Smekám před týmem organizátorů za skvěle připravenou akci,“ hodnotí Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

Formát PechaKucha je s libereckým festivalem spojen od samého začátku. Čtyři roky ukazuje, jak pestré firmy a umělci v Křišťálovém údolí působí. Každý ročník přináší dvanáct nových neokoukaných osobností. V posledních letech se k nim navíc přidávají zvučná jména ze zahraničí, loni Hans van Bentem, letos Ilse van Roy.

Tucet umělců, tucet příběhů

A právě Ilse van Roy patřila mezi hvězdy večera. Publiku přiblížila svůj přístup k umělecké tvorbě a ukázala, jak se v ní potkávají sklo a textil – také díky plodné spolupráci se Sklárnou Pačinek Glass. Z Polska dorazily Natalia Komorowska a Goshka Bialek, dvě výtvarnice ze dvou odlišných generací, které spojuje inovativní pohled na sklářské umění i důraz na ženský element.

Českou světovost přinesla na pódium návrhářka Jitka Klett, držitelka zlaté sošky Oscar della Moda. Své modely představila na přehlídkových molech v téměř třiceti zemích – od Paříže a Milána po New York, Dubaj či Abú Dhabí. Pohled do globálního módního byznysu pak přinesla i Eva Švihovská, marketingová ředitelka Preciosy, jejíž křišťálové komponenty zdobí oděvy předních světových značek.

Šperkařské řemeslo reprezentoval Martin J. Pouzar, který spolu s manželkou Veronikou tvoří autorské šperky pod značkou POUZAR&OVÁ – mimo jiné z karbonových běžkařských holí. Svou práci představili i Ladislav Oliva ml. z rodinného ateliéru Oliva Glass, Jan Hásek, umělec s nezaměnitelným rukopisem, a Kamila a Darja Parsi se svou rodinnou značkou PARSI DESIGN propojující módní šperky s oděvními doplňky.

Do historie – a zároveň až do Japonska – zavedl diváky nestor českého skla Vladimír Klein. Ve verších na něj navázala Eliška Vavříčková, kurátorka Sklářského muzea v Novém Boru. Střízlivý a převážně optimistický pohled na současné sklářské řemeslo přidal Lukáš Polák ze Sklárny Jílek.

A nakonec budoucnost skla poodkryl Patrik Flegl, ředitel společnosti Glassiteca, prvního spinoffu Technické univerzity v Liberci. Sklu dávají druhý život v podobě unikátní skleněné plastelíny Glassticine, kterou chtějí nabídnout designérům, architektům, stavařům i provozovatelům hydroponických farem.

Takový byl čtvrtý sklářský večer ve formátu PechaKucha. A my věříme, že se vám líbil.

Doporučené články

Od nanovláken po nanoroboty: NanoCzech představil v Liberci čisté technologie budoucnosti
Od nanovláken po nanoroboty: NanoCzech představil v Liberci čisté technologie budoucnosti
Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Liberecka, jeho firem a výzkumných pracovišť mohou udělat lídra čistých a udržitelných technologií. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem.  
Liberecký kraj chce posílit vazby na Silicon Saxony. Hledá recept, jak na to
Liberecký kraj chce posílit vazby na Silicon Saxony. Hledá recept, jak na to
V polovině listopadu se na akci Agentury regionálního rozvoje a Libereckého kraje setkali u kulatého stolu odborníci z veřejného i byznysového prostředí. Spojilo je téma, které dnes patří k nejzásadnějším. Polovodiče, které jsou považovány za základní stavební kámen a nervový systém moderní ekonomiky. Diskutující hledali recept na to, jak v našem regionu využít potenciál rozvíjejícího se ekosystému německých Drážďan, známého jako Silicon Saxony.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.