Koordinace, patenty a výsledky: Jak klastr Nanoprogress formuje vývoj nanotechnologií

Koordinace, patenty a výsledky: Jak klastr Nanoprogress formuje vývoj nanotechnologií

Na začátku byla otevřenost, respekt a schopnost domluvit se jazyky různých oborů. Na konci je špičková nanotechnologie, která spoluutváří budoucnost čištění odpadních vod a vzduchu, potravinářství či lidského zdraví. Na konci – a přesto stále na počátku.

Za průlomovými objevy stojí často stejnou měrou vědecká excelence, techničtí profesionálové a schopný management. Zcela jistě to platí pro unikátní technologii výroby nanovláken pomocí střídavého elektrického pole, jejíž vývoj začal u jednoduché myšlenky a postupně se proměnil v konkrétní nápad, testovatelný koncept, prototyp a nakonec funkční průmyslové zařízení.

Klastrová spolupráce jako motor vývoje

Ve světě se o možnostech využití střídavého elektrozvlákňování (electrospinningu) uvažuje už od roku 2004. Teprve tým z Libereckého kraje ale přišel s řešením, které technologii posunulo v roce 2015 z teorie do laboratoře – a odtud o osm let později do průmyslových hal.

„Střídavý electrospinning umožňuje do nanovlákenné struktury vnášet různé látky, např. léčivo nebo potravinové doplňky, a celkově je libovolně formovat. Stačí upravit parametry výroby, použít jinou výchozí surovinu nebo např. přidat naprašování. Zásadní je i snadné začlenění technologie do výroby,“ vysvětluje Lucie Ligasová, cluster manažerka NANOPROGRESS a výzkumná manažerka v Nanotech dynamics.

Průmyslovému využití napomáhá i vyšší výkon zařízení oproti původnímu laboratornímu modelu. V závislosti na podmínkách dosahuje produkce 10 až 25 gramů za hodinu na elektrodu. Největší předností AC technologie není ovšem produktivita, ale možnost přípravy různých vlákenných struktur – od plochých přes nadýchané vrstvy (připomínající cukrovou vatu) až po klasickou přízi.

„Úspěch vývoje efektivních průmyslových linek si vyžádal propojení znalostí z oblasti polymerní chemie, fyziky, nanotechnologií, biotechnologií a strojního inženýrství. Každý obor má svá specifika a pracovní tempo, a sladit je do jednoho efektivního celku vyžadovalo mj. vysokou míru koordinace,“ popisuje výzvy mezioborové spolupráce Luboš Komárek, předseda představenstva klastrové organizace NANOPROGRESS a spoluzakladatel společnosti Nanotech dynamics.

A doplňuje: „Výzkum původní technologie vedli odborníci z Technické univerzity v Liberci a klastru NANOPROGRESS, který sehrál navíc klíčovou roli při zajišťování finanční podpory a poskytl organizační zázemí. Společnost Nanotech dynamics ve spolupráci s VÚTS následně vyvinula a uvedla na trh první průmyslovou linku využívající tuto technologii. Díky podpoře programu Spolupráce – klastry Ministerstva průmyslu a obchodu a Agentury pro podnikání a inovace se tak světově unikátní technologie dostala z laboratoří do praxe, kde přináší nové možnosti přípravy nanovlákenných struktur pro ochranu životního prostředí, lidského zdraví i zdraví zvířat.“

Výsledkem je řada patentů, které nacházejí uplatnění v desítkách konkrétních aplikací.

Budoucnost šitá nanovlákny

Příkladem budiž nanovlákenný 3D nosič biomasy pro dekontaminaci silně znečištěných vod. „Jeho prostorová struktura vytváří ideální prostředí pro uchycení a růst mikroorganismů, které rozkládají vysoce toxické polutanty,“ vysvětluje princip Luboš Komárek. NANOPROGRESS pomohl na svět např. i chirurgickým nitím a nanovlákenným kožním krytům, jež zlepšují hojení ran nebo nanovlákennému filtru pro výrobu vína a potravinářských olejů.

A na čem tým klastru pracuje nyní? „Rozvíjíme biotechnologická řešení pro zlepšení kvality vodních ekosystémů – tyto přístupy staví na rozložitelných materiálech a pokročilých filtračních systémech. Podílíme se i na aplikacích s aktivní biologickou složkou, jako jsou enzymy nebo bioaktivní látky, které podporují rychlejší regeneraci zasaženého prostředí,“ nastiňuje Luboš Komárek současnou agendu.

Díky špičkovým výsledkům ve výzkumu a přenosu do praxe patří Česká republika mezi světové lídry v oblasti nanotechnologií. Kromě města pod Ještědem se podobným výzkumem zabývají týmy v USA, Číně, Jižní Koreji a Japonsku. Metoda výroby nanovláken pomocí střídavého elektrospinningu, jež vzešla z Libereckého kraje, je však celosvětovým unikátem chráněným mezinárodními patenty.

Poznejte svět nanotechnologií na vlastní oči

Chcete vidět, jak podobné technologie vznikají? A probrat své nápady s lidmi, kteří za tímto světovým průlomem stojí?

Zúčastněte se konference NanoCzech 2025, která se koná 20. listopadu v Kulturním centru Vratislavice 101010. Akce se zaměří na praktické využití nanotechnologií v ochraně životního prostředí.

Dopoledne se můžete se těšit na exkurze v laboratořích Technické univerzity v Liberci a vybraných firem. Odpoledne proběhne blok přednášek, panelová diskuze, EXPO a networking.

Přijďte se setkat se špičkami oboru – prodej lístků spouštíme v září.

Doporučené články

Business Talent 2025 zná své vítěze. Do soutěže se za pět let zapojilo téměř tisíc žáků
Business Talent 2025 zná své vítěze. Do soutěže se za pět let zapojilo téměř tisíc žáků
V liberecké iQLANDII dnes proběhlo finále pátého ročníku žákovské soutěže Business Talent 2025, kterou společně pořádá Agentura regionálního rozvoje (ARR) a iQLANDIA pod záštitou Libereckého kraje a s podporou řady partnerů. Soutěž se za pět let své existence stala významným projektem na podporu polytechnického vzdělávání v regionu a jejím jednotlivými ročníky prošlo už téměř 1 000 žáků.
Od nanovláken po nanoroboty: NanoCzech představil v Liberci čisté technologie budoucnosti
Od nanovláken po nanoroboty: NanoCzech představil v Liberci čisté technologie budoucnosti
Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Liberecka, jeho firem a výzkumných pracovišť mohou udělat lídra čistých a udržitelných technologií. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem.  
Liberecký kraj chce posílit vazby na Silicon Saxony. Hledá recept, jak na to
Liberecký kraj chce posílit vazby na Silicon Saxony. Hledá recept, jak na to
V polovině listopadu se na akci Agentury regionálního rozvoje a Libereckého kraje setkali u kulatého stolu odborníci z veřejného i byznysového prostředí. Spojilo je téma, které dnes patří k nejzásadnějším. Polovodiče, které jsou považovány za základní stavební kámen a nervový systém moderní ekonomiky. Diskutující hledali recept na to, jak v našem regionu využít potenciál rozvíjejícího se ekosystému německých Drážďan, známého jako Silicon Saxony.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.