Platforma digitalizace podpořila vznik Juniorního centra pro kybernetickou bezpečnost

Platforma digitalizace podpořila vznik Juniorního centra pro kybernetickou bezpečnost

Jak hladce zapojit Juniorní centrum pro kybernetickou bezpečnost, které vzniká z popudu Libereckého kraje, do ekosystému regionu? Téma, nad kterým se potkala dvacítka zástupců veřejné správy a soukromé sféry v prostorách Libereckého podnikatelského inkubátoru v rámci Platformy digitalizace Agentury regionálního rozvoje.

Liberecký kraj minulý měsíc převzal studii proveditelnosti Juniorního centra pro kybernetickou bezpečnost na Střední průmyslové škole v České Lípě, projektu, který spadá do oceňované koncepce Chytřejší kraj. Od platformy pořádané krajskou Agenturou regionálního rozvoje si slibuje vyvolání diskuze na téma fungování centra, potenciálních služeb či cílových skupin. Mimo to v ARR v týmu Smart Akcelerátor zahájili monitoring dotačních příležitostí, ze kterého mají vzejít návrhy zdrojů pro financování centra.

Ředitel SPŠ v České Lípě Petr Veselý na začátek zdůraznil, že kraj i škola svými aktivitami přispívají k budování zbrusu nového učebního oboru, pro který je v současnosti velmi těžké byť jen sehnat odborné pedagogy. „Pokrýváme to externisty z praxe, což je pro nás logistický oříšek. V budoucnu bychom chtěli využívat také služeb našich absolventů se zájmem o kybernetickou bezpečnost,” řekl Petr Veselý a dodává, že klíčové je tyto mladé lidi dostatečně motivovat k výběru „té správné strany”. Uplatnění pak mohou najít například jako etičtí hackeři, kteří odhalují zranitelnost systémů dříve, než hackeři pohybující se za hranou zákona.

Ředitelé obou průmyslových škol, které se o vznik centra ucházely, jsou v náhledu na aktuální situaci ve shodě. „Jak konkrétně vyučovat na školách kybernetickou bezpečnost vám dnes neřeknou ani ti největší odborníci,” řekl Jaroslav Semerád, ředitel SPŠSE a VOŠ Liberec a dodal, že i na liberecké průmyslové škole se na kyberbezpečnost začali intenzivněji zaměřovat napříč studijními obory.

O potřebnosti vzniku centra mezi přítomnými nepochyboval nikdo. Situace je podle členů Platformy digitalizace taková, že mezi většinou zaměstnanců veřejné a soukromé sféry a kupříkladu studenty, kteří se oboru kybernetické bezpečnosti aktivně věnují, zeje propast více jak jedné generace znalostí a zkušeností. Náš pracovní i soukromý život se přitom do digitálního světa stěhuje rychleji než stačí studenti dozrávat do praxe a naše zranitelnost tak raketově roste.

„Stačí se podívat do historie. Před pětadvaceti lety bylo normální mít doma stolní počítač a pro přenos dat používat disketovou mechaniku. To je dnes nemyslitelné. Počítač bez internetu je prakticky k ničemu a přichází doba, kdy máme na internet běžně napojený automobil nebo celou domácnost. Na to musíme obyvatele našeho regionu připravit,” řekl Jiří Ulvr, radní pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

Petr Veselý k tomu dodává: „Sám jsem na jednom z tematických workshopů poznal, jak děravé je IoT – senzorický systém, na který se spoléháme při moderním řízení domácností nebo v případě firem i celých výrobních linek,” je to velké téma budoucnosti. Mezi dalšími náměty figurovalo zapojení centra do penetračních testů firem i veřejné správy, navázání spolupráce s bezpečnostními složkami či pořádání osvětových akcí pro mládež i pro seniory.

„Sebrané náměty v nejbližších dnech zanalyzujeme a pečlivě vyhodnotíme, jak s jejich zapojením posunout vizi Juniorního centra pro kybernetickou bezpečnost zase o kousek dál,” uzavřela setkání platformy Martina Pšeničková, manažerka projektu Smart Akcelerátor.

Doporučené články

Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Na štítku matrací a polštářů vyráběných Lukášem Vejnarem z Liberce, najdete ve složení konopí a ovčí vlnu. V hlavě má Lukáš desítky nápadů na výrobky spojující tyto dva funkční přírodní materiály. Aktuálně ale nejvíce řeší, jak svou vášeň pro řemeslo přetavit v dobře šlapající podnikatelský projekt a věnovat se už jen šití. Povídali jsme si o výjimečnosti konopí jako materiálu, byrokracii, která se pojí s jeho pěstováním i o tom, jestli se tato rostlina ve své technické formě vrátí na česká pole.
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Petra Matějková Gadasová s manželem Richardem, zakladatelé textilního ateliéru Edgart, si pro své tvoření zrekonstruovali dům v Lázních Libverda v Jizerských horách. V showroomu zde navrhují a s místními švadlenami šijí sítotiskem zdobené šaty a doplňky z přírodních materiálů. Zapředli jsme s Petrou rozhovor na téma, jak se společně s Richardem dostali ke lnu, jak se liší české veletrhy od těch zahraničních i jak pandemie posunula jejich ateliér do digitálu.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.