Projekt LIFEPOPWAT získal prestižní cenu LIFE Awards jako první v historii Česka.

Program LIFE podporuje už od roku 1992 nejodvážnější ekologické a klimatické projekty napříč Evropou. Letos se na scéně LIFE Awards blýskl Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL: projekt LIFEPOPWAT si odnesl hlavní cenu v kategorii Cirkulární ekonomika a kvalita života a stal se tak prvním vítězným projektem v této kategorii z České republiky.

Ze skoro 150 projektů, které byly ukončeny, vybrala porota devět finalistů ve třech kategoriích. Jen tři z nich obdržely ocenění za skutečně průlomový dopad, inovace a přenositelnost. Více o projektu a LIFE prozradí hlavní řešitel Miroslav Černík a projektová PR manažerka projektu Pavlou Švermovou z CXI TUL.

Jak vůbec celý proces nominace a hodnocení v rámci LIFE Awards probíhá? Přihlašujete se, nebo vás někdo navrhne?

Evropská komise sama vybrala na základě svých kritérií v každé kategorii tři finalisty. Tedy dohromady devět projektů ze sto padesáti.

Věděli jste předem, že se projekt LIFEPOPWAT dostal mezi finalisty, nebo to bylo překvapení?

Ohromné překvapení. My jsme ani netušili, že je náš projekt tak dobrý. (smích) Samozřejmě jsme věděli, že tento rok bude vyhlašování a že můžeme být vybráni. A máme přehled o projektech napříč Evropou, s některými dokonce i spolupracujeme. Po oznámení nominace jsme si už jen drželi palce. Vše bylo na Evropské komisi.

V čem podle vás projekt LIFEPOPWAT porotu nejvíce zaujal?

Po udílení cen jsem si povídal s lidmi z komise. Řekli nám, že už dlouho chtěli ocenit projekt, který přináší technické řešení k čištění vod nebo ovzduší a vůbec ke zlepšení životního prostředí. A ten náš přesně zapadl do tohoto schématu a přišel jim nejlepší. Alespoň tak mi to řekli nezávisle dva hodnotitelé.

Prozraďte, o čem projekt ve zkratce je.

Projekt stojí na unikátním přístupu Wetland+ kombinujícím sorpční systémy, biodegradaci a mokřadní čištění. Celé to slouží k odstraňování pesticidů z odpadních vod pocházejících ze skládek. Tyto látky by se jinak dostaly do povrchových či podzemních vod. Pesticidy pak mají tendenci akumulovat se v organismech, rostlinách i živočiších, a představují tak potenciální hrozbu pro lidské zdraví.

Kde jste Wetland+ testovali?

Testovali jsme dvě pilotní lokality: rozsáhlý provoz v Hájku (CZ) a terénní nasazení v Jaworzně (PL). V obou případech šlo o přenositelný model, který zohledňoval lokální podmínky, tedy míru kontaminace, hydrogeologické poměry, složení mikrobiálních společenství i dostupnost přírodních sorbentních materiálů.

Na obou lokalitách se účinnost čištění vody od pesticidů pohybovala těsně pod hranicí 100 %. Cílem nebylo pouze jedno místo, LIFEPOPWAT aktivně mapoval další vhodné lokality, aby se z něj stal evropský standard pro ekologicky šetrné odstraňování znečištění.

Jak velký ekologický problém představují skládky s pesticidy v Evropě?

V šedesátých letech se pesticidy hojně využívaly, pak se zjistilo, že mají negativní vliv na přírodu a člověka. Stockholmskou úmluvou se zakázaly, jejich skládky ale zůstaly, protože pesticidy jsou špatně rozložitelné.

A navíc, ono totiž při výrobě například široce využívaného pesticidu HCH lindanu vzniká spousta vedlejších sloučenin, také s negativním potenciálem.

Takže asi 85 % produkce HCH se skladovalo či deponovalo bez využití. Po celé Evropě se nachází okolo 40 velkých skládek a nespočet menších, přičemž se odhaduje, že obsahují až 250 000 tun pesticidních látek.

A proč se o těchto skládkách tak málo mluví?

Je to asi černá můra každého státu po celém světě a také klasický příklad toho, jak by se nemělo postupovat. Likvidace takové lokality je velice nákladná. To znamená, že každý stát se s tím vypořádává jinak. Někdo to jen monitoruje a někdo nechává řešení na další generace.

Nikdo ale tomuto problému dříve či později neuteče.

Máte už vytipované další lokality pro nasazení technologie?

V rámci projektu jsme vybrali potenciální lokality například ve Španělsku, Itálii, Černé Hoře nebo Rumunsku. Dokonce jsme majitelům nebo odpovědným orgánům naši technologii představili. Problémem je samozřejmě najít peníze. A to i přesto, že naše technologie je v porovnání s těmi konvenčními mnohem levnější. Bohužel je to problém, který je nepálí. Teď.

Co vás osobně na tomto projektu nejvíce motivovalo a bavilo?

Motivovalo mě, že máme technologii, která má hmatatelný dopad, čistí vodu. Vytvořili jsme něco, co dlouhodobě na dané lokalitě funguje a bude fungovat nadále.

U jiných projektů často končíme zkouškou nebo poloprovozem a pak už je na někom dalším, any to uvedl do praxe. Tady jsme dělali aplikaci přímo na míru jednomu palčivému problému. A naše řešení je přenositelné, dá se použít univerzálně.

Úspěšnost projektů LIFE je průměrně kolem jedné třetiny. Co všechno je potřeba udělat, abyste projekt dostali?

Na CXI TUL máme několik zkušeností s projekty LIFE. Řešili jsme tento, dalším je projekt LIFE4ZOO, který nám byl schvánen až napotřetí. Nyní zkoušíme připravit další.

Když přehlédnu technické detaily, tak projekt musí mít skvěle vypracované všechny části. V první řadě ale musíte zaujmout. Je potřeba ukázat, že projekt má rozmanitý záběr a je aplikovatelný pro širokou komunitu. To je počáteční krok. Dalším krokem je získat na svou stranu ministerstvo životního prostředí. LIFE má relativně nízkou finanční podporu, takže MŽP vybrané projekty dofinancovává.

S jakými problémy jste se v případě LIFEPOPWAT potýkali následně během realizace?

Především s těmi technickými a nevědeckými. Bylo potřeba mnoho povolení, a i když jsme něco měli schváleno před projektem, objevovaly se další a další. Naštěstí, firma DIAMO, se kterou jsme na projektu pracovali, se stavěla ke spolupráci čelem. Některá opatření udělala i na svoje náklady mimo projekt a tím naši technologii dále zlepšila.

Technické problémy se spojují samozřejmě i se samotným budováním technologie na vybrané lokalitě. Přestože se jedná o přírodní řešení, je potřeba všechny nádrže propojit a vytvořit průtočný systém. A ten se musí doladit a zoptimalizovat.

Pavlo, existuje někdo, na koho jste se mohla při administraci tak rozsáhlého projektu obrátit?

Pomáhala nám Lucie Blažejová, která koordinuje program LIFE na MŽP a také externí konzultant Daniel Svoboda, monitorující LIFE projekty pod záštitou Evropské komise. Záleží také na konsorciu samotného LIFE projektu, my jsme si našli své dva odborníky na danou problematiku, pro nás se jím stali Paul Bardos (r3 Environmental Technology Ltd) a John Vijgen (ředitel International HCH & Pesticides Association).