Darina Jašíková z CXI TUL: Věda a výzkum jsou kolektivní sporty

Vystudovala humanitní gymnázium, nechybělo málo a stala se z ní úspěšná právnička. Chvíle strávené v dětství s dědečkem v dílně ji ale nakonec přitáhly k technice a chuti přicházet věcem na kloub. Věda a výzkum u Dariny Jašíkové, která působí jako seniorní výzkumná pracovnice v Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CXI TUL, nakonec vyhrály na plné čáře. Vedle práce v laboratoři přednáší Darina na Fakultě mechatroniky TUL a když se zrovna nevěnuje výzkumu, zaměstnávají ji její hudební projekty. Jak klikatá může být cesta k bílému plášti a co musí mít dobrý výzkumník? Nejen o tom jsme si s Darinou na sklonku léta společně popovídali.

V CXI se Darina věnuje experimentální mechanice tekutin, přesněji bezkontaktním metodám měření. Zpravidla se svým týmem pracuje na výzvách konkrétních klientů. A jejich úkolem je popsat probíhající jevy za využití kvantitativních a kvalitativních metod a dodat validní data.

„Říkáme, že naše zaměření je od Šumavy k Tatrám,” směje se Darina a vysvětluje proč: „Mechanika tekutin je široká oblast. Jednou pomáháte klientovi s optimalizací konstrukce lopatek turbíny, podruhé mluvíte do designu letadla nebo automobilu, potřetí řešíte teplotní pole ve výměnících.”

Aktuálně s týmem začínají zkoumat biologické a medicínské aplikace. Obrací se na ně lékaři, kteří potřebují pomoci s fyzikálními jevy v lidském těle. „Třeba látková výměna v tkáních, to je oblast plná otazníků, na které zkoušíme najít odpovědi přes exaktní výzkum,” popisuje Darina směřování svého oboru.

Mohlo by se zdát, že měření aplikací nejnovějších technologií v průmyslu nebo ve zdravotnictví je stereotypní práce s přístroji, která má své striktně dané postupy a pravidla. A že pro kreativitu zde není moc prostoru. Opak je pravdou. „Musíme sbírat informace z různých oblastí, skládáme je dohromady a aplikujeme na ten daný problém, který řešíme. Potkáváme zajímavé lidi, profíky ve svých oborech. Je to hodně hravé a kreativitě se u toho meze nekladou,” popisuje meritum vědecké práce Darina.

Kromě práce ve výzkumu učí Darina na Fakultě mechatroniky Technické univerzity v Liberci. Studenty umí svým výkladem pořádně nadchnout „Naposledy za mnou přišli s prosbou, zda bychom se mohli potkat i během rektorského volna. Připadala jsem si, jako bych jim místo látky pouštěla seriál z Netflixu a oni se nemohli dočkat, co bude dál,” líčí pobaveně Darina zápal mladých talentů a dodává, že tyto příhody jsou pro ni tou nejlepší odměnou a motivací.

Neuhne žádné výzvě

Darina se k práci ve výzkumu dostala absolutní oklikou. Její dědeček byl renesanční člověk, velice manuálně zručný a k tomu ji také vedl. Později rodiče malou Darinku posílali spíš do houslí nebo na výtvarnou výchovu, technika šla chtě nechtě stranou. Maminka z ní chtěla mít právničku a sama Darina toužila stát se lékařkou.

I když přijímačky na práva dopadly úspěchem, jako pojistku si dala Darina přihlášku i na Textilní fakultu TUL. „V životě se řídím mottem ‚Neuhýbej žádné výzvě‘. Nikdy nevíte, kam vás jejich zdolání zavede. Po čtyřech letech biflování na gymplu jsem toho měla dost a představa, že bych byla právničkou, mě vlastně děsila,” vzpomíná.

Nastoupit na TULku se ukázalo jako dobré rozhodnutí. Láska k technice v Darině zůstala a výuka byla podle jejích slov naprosto skvělá. „Vzpomínám na to jako na jedno z nejkrásnějších období v životě. Na univerzitě s výukou mechatroniky pod samostatnou fakultou teprve začínali. A těch možností, které se nám otevřely, bylo opravdu nespočet,” dodává.

V Liberci se Darina pustila i do doktorandského studia a při něm začala na částečný úvazek pracovat v laboratoři. „Výzkumných ústavů při univerzitách vznikalo v té době kolem roku 2012 velké množství, ale jen málo se jich udrželo. Jsme šťastní, že jsme to v Liberci uchopili za správný konec a že nám to funguje i po deseti letech. Pořád hledáme nové výzvy a posouváme se hlouběji do našeho oboru,” popisuje Darina fungování výzkumného ústavu CXI TUL.

Většinu času se nedaří

Základní výbavou dobrého výzkumného pracovníka je podle Dariny nadšení. Co nejvíc pomáhá jí samotné? „Smířit se s tím, že se v této profesi pravidelně setkáváte s neúspěchem. Nesmíte podlehnout krizi, nesmíte přestat s patřičnou dávkou nadšení hledat správnou cestu, byť by mohla být sebedivočejší,” popisuje a netají se tím, že v laboratoři zažila i pár (bezpečných) výbuchů. „Naposled nám vybuchla nádoba s fluorescenčním barvivem. Nikomu se nic nestalo, ale laborka z toho byla celá růžová,” dodává se smíchem.

Klíčová je podle Dariny i komunikace. Ptát se kolegů, navazovat kontakty. Člověk izolovaný na svém výzkumném pracovišti podle ní nikdy nemůže uspět. „Je krásné, že něco vymyslí, ale nikdo se to od něj nedozví. Nové poznatky zůstanou v šuplíku, nejen že se neuplatní v praxi, ale ani nedostanou šanci vzbudit nadšení u jiných,” popisuje týmový charakter své profese Darina.

Pokud pracujete ve výzkumu, musíte do třetice umět zvládat stres. Všechno je plovoucí. To, co si na den naplánujete, téměř nikdy nestihnete. „Je třeba mít pevné nervy a umět za chodu přehodnocovat priority,” popisuje Darina.

Aktivity výzkumného ústavu CXI sahají daleko do zahraničí. „Podle mě jsme u nás jediní, kdo dokáže měřící techniku sbalit a odjet s ní třeba přes půlku Evropy,” popisuje Darina další rozměr své práce, se kterou je nutné počítat, a tou je cestování.

Schopnost se prodat

Tvůrčí práce v laboratoři nekončí, ale začíná. Plno času věnuje Darina psaní odborných článků a závěrečných zpráv. Okamžiky, ve kterých zpracovává data a grafy, jsou podle ní ty jednodušší. Dobře se odprezentovat, je umění a úkol, na který není radno zapomínat. Ať už se jedná o prezentaci před klientem, přednášku pro studenty nebo výstup na konferenci.

„Vědci i výzkumníci musí být v dnešním světě tak trochu showmani. Klienty nemůžete zahrnout jen suchými daty a studenty nudit teoretickými přednáškami. Je to vlastně divadlo, ve kterém musíte ukázat, že děláte skvělé věci a usilujete o ty nejlepší výsledky,” popisuje Darina marketingovou stránku věci.

Podle Dariny je krásně vidět, jak i ve vědě využijete humanitní vzdělání. I matematik nebo fyzik musí mít komunikační dovednosti, cizí jazyky nevyjímaje. „Psaní článků a zpráv v angličtině je dneska základ. A na zahraniční konferenci je fajn umět si popovídat s kolegy v zákulisí nebo si alespoň objednat jídlo v restauraci. Nejde jen o to pódium,” uzavírá Darina.

Měření bublinek i folková kapela

Podle Dariny je největší odměnou pro tým chvíle, kdy se výstupy jejich práce začnou používat v praxi. „Motivuje mě vidina toho, že se něco povedlo, že jsme něco naší prací zlepšili,” vypráví.

Teď se zabývají výzvou, ve které měří pohyb bublinek v rámci projektu na léčbu atopického ekzému, přesněji balneoterapie pro domácí použití. „Měření bublinek ve vodě v reálném čase snad nikdo na světě nedělá. Existuje několik pracovišť, které to jen zkoumají. Pro nás byla obrovská výzva postavit experiment a techniku tak, abychom to zvládli. A zatím to vypadá slibně,” popisuje Darina.

Když večer zhasne v laboratoři, její den zdaleka nekončí. Darininou zálibou je totiž hudba. V tuto chvíli má s přáteli tři hudební projekty, které jí dávají prostor se odreagovat. „Dělám irskou hudbu a máme i kapelu, kde se zaměřujeme na folk. Vždycky jsem toužila hrát staré české lidovky,” prozrazuje vědkyně původem z Horácka.

Čas od času ale i po zkoušce zavítá zpět do laboratoře. Zpravidla v momentě, kdy ji něco osvítí. Není totiž zastáncem pevné pracovní doby. Když má nápad, jak zrovna pokročit v aktuálním výzkumném úkolu, nedá jí to a prostě vyrazí. „Neberu to jako práci, ale jako skvěle zařízený život,” uzavírá naše povídání Darina.