Liberecká „továrna na sny“ slaví 70 let

Liberecká „továrna na sny“ slaví 70 let

Liberecký VÚTS letos slaví 70. výročí od svého založení. Za sedm dekád z něj vzešly stovky unikátních technologických řešení, které následně putovaly do celého světa. Výzkumný ústav později přidal do svého názvu označení Centrum rozvoje strojírenského výzkumu. Dnes totiž vyvíjí technologie a výrobní stroje pro vícero odvětví. Patří mezi ně automobilový, textilní, letecký nebo sklářský průmysl. Výsledky jsou na trhu vidět. Například ve sportu – nafukovací padlleboardy drží svůj tvar díky speciálním 3D distančním tkaninám. U závodních lyží Lusti se zase liberečtí vývojáři postarali o to, aby zůstaly extrémně lehké, přesto však velmi pevné.

Mezi hlavní tuzemské zákazníky z automobilového průmyslu patří Škoda Auto, TPCA, Continental, TI Automotive, Denso, Modelárna LIAZ nebo Magna. Pro sousední Knorr-Bremse VÚTS vyvíjí montážní a zkušební stanice a dokonce i plně automatizované linky. „Postavili jsme pro Knorr-Bremse kompletní linku pro výrobu filtračních patron do brzdových systémů,“ říká Jiří Václavík, vedoucí obchodního oddělení.

S VÚTS spolupracují i čeští výrobci z dalších odvětví, hi tech firmy z regionu, např. sklářští giganti Preciosa a LASVIT. Světový ohlas vzbudila obdivuhodná instalace v nemocnici Abú Dhabí v Saudské Arábii. Liberečtí vývojáři pomohli oživit obrovské, šestnáct metrů dlouhé skleněné kyvadlo visící nad písečným kruhem o ploše 50 m2. „VÚTS nám dodal servomotory, naprogramoval a vymyslel celou technologii pohybu kyvadla. To kreslí do písku obrazce, které si návštěvníci nebo pacienti nemocnice vytvoří pomocí obrazovky na iPadu, mohou ale volit i z přednastavených kompozic,“ popisuje spolupráci majitel firmy Lasvit, Leon Jakimič.

Návrat k textilním kořenům

Liberecké patrioty v čele s textiláky potěší, že v poslední době roste poptávka po textilních technologiích. VÚTS je dodává společnosti SAINT-GOBAIN ADFORS CZ, která zpracovává skelná vlákna pro stavební aplikace. V loňském roce se Saint-Gobain dokonce zařadil mezi nejvýznamnější tuzemské zákazníky výzkumného ústavu. „Našimi pneumatickými tkacími stroji jsme během dlouholeté spolupráce vybavili celou jejich tkalcovnu v Litomyšli. Bavíme se celkem o více než 150 kusech. A letos přibude dalších deset tryskových tkacích strojů nové generace s naším řídicím systémem CAM EL Adaptive. Produktivita je díky němu o 20 % vyšší než u původních strojů,“ vysvětluje Jiří Václavík.

Zvyšující se poptávku po zařízeních textilních technologií pozorují ve VÚTS již delší dobu. „Rozvoj textilu nás samozřejmě nesmírně těší. Můžeme navazovat na naše historické znalosti a know-how. Pracujeme teď zejména na projektech a zakázkách na zpracování skelných či uhlíkových vláken. Realizujeme také dodávky strojních zařízení na výrobu nanovlákenných struktur. Zde je pochopitelně největší zájem o využití nanovláken do ochranných roušek," popisuje Jiří Václavík a dodává, že aktuálně vyvíjí i menší stroje, které mají sloužit k výrobě roušek pro zaměstnance přímo ve firmách. Velké firmy tak nebudou závislé na dodávkách od externích dodavatelů.

Německo, Francie, Švýcarsko, Tchaj-wan i Čína

Desítky projektů ročně realizují v Liberci také pro své zahraniční klienty. Kompletní sestavy laserových obráběcích center dodali například do německého Chemnitz, společnosti SITEC Industrietechnologie. Spolupracují také se švýcarskými firmami, jako je výrobce tvářecích strojů HATEBUR či švýcarský státní metrologických ústav Federal Institute of Metrology METAS v Bernu, pro kterého v Liberci vyvinuli kompletní testovací linku na zkoušení pohybových čidel.

Tchaj-wanským zákazníkům společnosti TTRI Taipei a společnosti Shape It putovaly první stroje DIFA (DIstance FAbrics) určené pro tkaní prostorových 3D tkanin. Za jejich vývoj pak druhým směrem - do Liberce - putovalo ocenění Česká hlava 2020 v kategorii Industrie. "Předpokládáme, že zájem o DIFA do budoucna poroste. Potenciál má například rozjíždějící se spolupráce s francouzským výrobcem a prodejcem sportovních potřeb DECATHLON. Pro něj nyní tkáme první vzorky, které mají šanci stát se základem nového typu kajaků," dodává Jiří Václavík.

Největším zahraničním zákazníkem VÚTS je pak v současné době společnost Wuzhong z čínského Wuhanu, které liberecká firma dodává plně automatické systémy výměny nástrojů k jejich obráběcím centrům.

Výzkum a vývoj v době pandemie

Ani oblast výzkumu a vývoje nebyla v loňském a letošním roce ušetřena následků pandemie koronaviru. Omezení se dotkla nejen organizace práce přímo ve VÚTS, ale zakázek. Pokles se ale neprojevil stejnou měrou ve všech segmentech, největší byl v oblasti automatizace a výrobních prostředků pro automotive. „Díky diverzitě našich aktivit se nám dařilo na tyto výkyvy reagovat a hledat jiné perspektivní obory. Boom zaznamenaly zejména nanotechnologie, respektive využití nanovlákenných membrán pro výrobu ochranných roušek. Spolupodíleli jsme se také na vývoji zařízení pro lisování respirátorů z nanomateriálů. Oblasti nanomateriálů zejména ve spolupráci s členy klastru Nanoprogress se chceme věnovat i do budoucna,“ popisuje pandemické dopady Jiří Václavík s tím, že v současné době je již znát pozvolný nárůst poptávky nových zakázek.

Finance

Obrat VÚTS činil v loňském roce 280 milionů korun, letošní predikce jsou i přes propad v prvním půlroce optimistické a počítá se s obratem cca 300 milionů Kč. VÚTS je výzkumnou organizací a její financování tvoří jak soukromé tak grantové prostředky. Poměr financování je vyvážený, část příjmů tvoří prostředky ze soukromé sféry, tedy z realizovaných projektů a zakázek pro průmyslové partnery s zákazníky. Část výzkumně vývojových aktivit je realizována v národních a mezinárodních grantových projektech, kde VÚTS spolupracuje s dalšími výzkumnými organizacemi a průmyslovými podniky. V letošním roce se jedná o téměř dvacet grantových projektů.

Doporučené články

Petr Nový: Tradici je potřeba rozvíjet, nelze se na ni jen slepě odkazovat
Petr Nový: Tradici je potřeba rozvíjet, nelze se na ni jen slepě odkazovat
Desátý díl podcastu Region, který mění svět představí hned několik osobností zapojených do vynalézání v kraji pod Ještědem. Hosta jsme však přivítali jen jednoho. Byl jím Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a jeho ředitel pro odbornou činnost. Řeč byla o inovátorech v oblastech skla a bižuterie počínaje Danielem Swarovski, „notorickým vynalézačem bez peněz”, a konče moderní dobou vyčnívající zde především designem exkluzivních svítidel.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.