Vodík stokrát a zase jinak. Jak jablonecký DEVINN vyvíjí technologii pro palivo budoucnosti

Zatímco svět vede diskuze o budoucnosti vodíkových technologií, firma z Jablonce nad Nisou ji píše. Její rukopis najdete v palivových článcích prototypu nákladního vozu Tatra a jeho mobilní vodíkové stanici. Nebo třeba v generátoru, který čistou energií poháněl stage na festivalu Rock for People.

Společnost DEVINN se během posledních let vypracovala mezi předního tuzemského hráče na poli vodíkových technologií. „Chtěli jsme v naší zemi vyvíjet produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou. Impulz pro rozvoj tímto směrem přinesl trend vzrůstající popularity vodíku v kombinaci s naším technologickým zázemím,“ vysvětluje Tomáš Schwarz, marketingový expert DEVINNu.

A dodává: „vodík má ze všech prvků jednu z největších energetických hustot, což z něj dělá skvělého kandidáta na palivo budoucí energetiky. A v DNA našich lidí je zase odhodlání řešit technické výzvy.“

Den v životě vodíkového vývojáře

Právě zkušení odborníci patří mezi největší konkurenční výhodu společnosti. Práce na vodíkových technologiích vyžaduje všestrannost, trpělivost a preciznost. Někdy totiž tým optimalizuje fungování plnicí stanice, jindy se snaží pohon vodíkem ‚našoubovat‘ na existující průmyslovou aplikaci.

„V praxi to znamená, že jako konstruktér ráno začnete u počítače návrhem řešení, po obědě testujete komponenty přímo v dílně a odpoledne řešíte se zákazníkem konkrétní požadavky na systém. A pokud jste programátor, budete třeba pomáhat s částí komunikačního rozhraní dopravního prostředku nebo elektroinstalací. Technicky zaměření lidé se jen v málo firmách na tak malém prostoru mohou zapojit se do tolika různorodých disciplín,“ popisuje Schwarz běžný pracovní den.

DEVINN působí především v roli tzv. systémového integrátora. Co to znamená? „Jednotlivé komponenty nám od dodavatelů ‚přistanou na dvoře‘ a z nich stavíme funkční celek, za který ručíme. Součástky ale přímo nevyrábíme, proto velkou část projektu trávíme jejich softwarovým a mechanickým propojováním. Největší práce bývá s jemným laděním funkcí a s tím, aby zařízení správně fungovalo i v minusových teplotách nebo naopak ve velkém horku,“ objasňuje Schwarz.

Výzva? Každý projekt

Vraťme se ale ještě zpět. Co celému vývoji předchází? „Vodíkové projekty jsou velmi komplexní. Energetická ani dopravní infrastruktura na ně v Česku ani Evropě zatím není připravena, takže pokud bychom např. někomu prodali vodíkový generátor, pravděpodobně do něj nesežene dost vodíku, nebo ho bude muset kupovat násobně dráž než naftu,“ popisuje Schwarz realitu současného trhu.

„Vždy proto začínáme studií konkrétního případu, která obsahuje jak energetickou bilanci, tak ekonomickou. Třeba u zmiňovaného generátoru řešíme i elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku a jeho napojení na fotovoltaiku. Cílem je najít řešení, které bude technicky funkční a udržitelné.“

Výstupem pak je dokument, který klientovi pomáhá při jednání s bankou nebo žádosti o dotační podporu. „Zákazníkům pomáháme i s administrativní částí projektu,“ dodává marketér DEVINNu.

Příležitost pro technické talenty

S přibývajícími projekty roste i potřeba nových odborníků. DEVINN proto hledá posily do svého týmu. „Základem je kvalitní technické vzdělání, ale nemusí jít nutně o vysokou školu. Vítáme i absolventy průmyslovek, kteří mají skutečný zájem o obor a chuť se učit,“ vysvětluje Schwarz. „Vodíkové technologie jsou sice nové, vycházejí ale z tradičních oborů – hodí se zkušenosti s návrhem konstrukcí, s elektronikou nebo plynovými zařízeními.“

Mladým talentům se tak otevírá možnost podílet se na rozvoji projektů od samého začátku. „Jsme menší firma, takže u nás neexistuje žádný formální trainee program. Dveře jsou ale otevřené, stačí se ozvat,“ uzavírá Tomáš Schwarz.