Binner loni uspěl v Ideathonu i ve Start-up TUL. Letos pilotně nasadí prvních 20 chytrých popelnic

Binner loni uspěl v Ideathonu i ve Start-up TUL. Letos pilotně nasadí prvních 20 chytrých popelnic

Přijali výzvu, připojili se a zvítězili. Řeč je o týmu Binner, který úspěšně prošel sítem loňského 24hodinového Ideathonu pro studenty Technické univerzity v Liberci. Vzdálenému připojení navzdory vytvořili ze svých nápadů projekt řešící nakládání s odpadem na Frýdlantsku a uspěli u porotců. Je ale 24 hodin dost na to vymyslet projekt tak, aby uspěl v praxi? A jaký je recept vítězů na úspěch pro účastníky letošního ročníku Ideathonu? Zeptali jsme se na to Jaroslavy Frajové, doktorandky FUA TUL, která v současnosti píše další kapitoly příběhu jménem Binner.

Jaroslavu Frajovou to do Liberce zaválo z Vysočiny, na TUL absolvovala bakalářské studium textilního designu a magisterské textilní inženýrství, po promoci pokračovala na bratislavskou Vysokou školu výtvarných umění a těsně před pandemií zakotvila opět na své alma mater v kraji pod Ještědem. Aktivitami je nyní rozkročena mezi Fakultou umění a architektury a Fakultou textilní, katedrou materiálového inženýrství.

„Očima návrhářky vnímám oděv jako umělecký objekt. Když udělám krok stranou do role technika, zajímá mě především materiál a jeho vlastnosti. Přitom jsou to dvě strany jedné mince, kvalitní oděv kombinuje špičkový design s prvotřídním materiálem,” popisuje Jaroslava svou filozofii. Studium materiálů ji přivedlo k tématu udržitelnosti a k úvahám jak nejefektivněji zpracovávat odpad pro cirkulární ekonomiku. „Ideathon mě se svou environmentální tematikou zastihl ve správný čas na správném místě, jsem soutěživý typ a formát 24 hodin intenzivní práce mi přišel tak akorát,” dodává.

Společně s parťáky z týmu Michalem Jordákem a Viliamem Fedorkem připravili projekt Binner řešící výzvu Libereckého kraje, a to nakládání s odpadem pro sdružení obcí Frýdlantska. „Nová legislativa vytvoří počínaje rokem 2025 velký tlak na recyklaci a dramaticky omezí skládkování. Téma jako dělané pro environmentálně laděný Ideathon,“ říká Václav Žídek, radní Libereckého kraje pro životní prostředí a dodává, že ho přístup soutěžících studentů mile překvapil a je připraven je nadále podporovat.

Ústředním motivem projektu se staly popelnice vybavené IoT senzory, které monitorují hmotnost a objem odpadu a hlásí ho do aplikace. Ta pak může sloužit obcím, svozovým službám nebo přímo občanům. „Všem dohromady dá aplikace přehled, kolik odpadu produkují a kdy je potřeba ho vyvézt. Svozová auta nejezdí zbytečně a občané mohou být obcemi motivováni například pružnými tarify za popelnice,” zamýšlí se Jaroslava.

„Cílem Ideathonu je postavit studenty před reálné problémy regionu. Každý problém do soutěže přináší potenciální klient. Celé to směřuje k propojování studentů, nápadů a organizací, které je mohou využít ku prospěchu obyvatel kraje. Tým Binner loni této možnosti pro rozvoj svého nápadu maximálně využil během soutěže i po jejím konci,“ říká Jan Mašek, vedoucí liberecké kanceláře CzechInvest, která je společně s Libereckým krajem a Agenturou regionálního rozvoje pořadatelem letošního ročníku Ideathonu. Připomeňme, že se koná 21.-22. dubna v prostorách Lipo.ink, oproti loňsku již konečně naživo offline.

Účast na Ideathonu by Jaroslava každému doporučila. „Bylo to velice intenzivních 24 hodin. Téma nám sedlo a dobře jsme fungovali jako tým. Měli jsme také dobře popsaný konkrétní problém a komunikovali jsme online přímo se zadavatelem tématu, který byl otevřený novým nápadům.” říká Jaroslava a potvrzuje, že za těchto podmínek lze i v tak omezeném čase vymyslet funkční řešení a uspět. „Nevadilo ani, že nejsme odborníci na IT. S tím nám pomohli mentoři, kteří do Ideathonu přinášejí zajímavé know-how,” dodává.

V obměněném složení uspěl Binner i na studentské soutěži Start-up TUL pořádané univerzitním Student Business Clubem o půl roku později. Tým doplnili IT odborníci v čele s Josefem Čížkem, jedním z předchozích vítězů Start-up TUL. Soutěžící se tentokrát zaměřili na technickou stránku projektu, na senzoriku. Letos plánují pilotáž, ve kterém by se mělo na Frýdlantsko nasadit prvních dvacet chytrých popelnic. „Data ze senzorů pomohou optimalizovat cesty popelářských vozů, přístupná budou v aplikaci hlavně pro obce a občany, kteří budou mít stálý přehled, kolik vyprodukují odpadů. Nastavit celý systém co nejefektivněji nám pomůže právě frýdlantský pilot podpořený odborem životního prostředí Libereckého kraje,” uzavírá Jaroslava.

***

fotografie (c) Anna Šíma Kopková

Doporučené články

Letní PechaKucha Night v Kině Varšava představí tucet výjimečných sklářských příběhů 
Letní PechaKucha Night v Kině Varšava představí tucet výjimečných sklářských příběhů 
PechaKucha Night, akce, jejíž název v překladu znamená „Noc povídání či tlachů“ se pomalu, ale jistě zabydluje na kulturní mapě Liberce. Oblibu si získala především pro svůj dynamický formát. Od řečníků vyžaduje, aby diváky seznámili se svým tématem pomocí dvaceti fotek, na které mají celkem 400 vteřin. Ve čtvrtek 25. srpna se v Kině Varšava od osmi hodin odehraje již sedmá liberecká akce tohoto formátu. Tentokrát v rámci festivalu skla Crystal Valley Week. 
Design jako konkurenční výhoda. CzechTrade podpoří i vaše designové studio
Design jako konkurenční výhoda. CzechTrade podpoří i vaše designové studio
Design Centrum CzechTrade přispívá k tomu, že se i začínající či méně známí čeští designéři dostávají k zajímavým světovým zakázkám. A zvučná jména českého designu jako Liběna Rochová nebo Olgoj Chorchoj jsou zase ve světě lépe vidět. Z druhé strany vzato, české podniky díky CzechTrade a jeho databázi nacházejí pro design svých produktů špičkové profesionály. Využívají toho stále častěji, uvědomují si totiž, že pro ně design znamená velkou konkurenční výhodu.
Hlavně, ať nápady neleží v šuplíku. Lucie Ligasová posouvá český nanovýzkum vpřed
Hlavně, ať nápady neleží v šuplíku. Lucie Ligasová posouvá český nanovýzkum vpřed
Místo trendy džín si jako desetiletá k narozeninám přála mikroskop a vždy chtěla věcem přijít na kloub. Lucie Ligasová se na dráhu vědy a výzkumu definitivně vydala po setkání s profesorem Davidem Lukášem, jednou z ikon libereckého nanovýzkumu. Na jeho přednášce jí učaroval generátor, který chrlil chomáče jinak okem neviditelných vláken. Zrodilo se tak celoživotní poslání. Dnes zastává Lucie manažerskou pozici a pomáhá firmám sdruženým v klastru Nanoprogress uvádět poznatky českého nanovýzkumu do praxe. Chybí jí práce v laboratoři? Jaká byla její cesta a jaké to je, dělat svět více a více nano?
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.