David Lukáš: Taková "blbost" a nikdo na to za 150 let nepřišel

David Lukáš: Taková

Jaká byla cesta emeritního rektora Technické univerzity v Liberci profesora Davida Lukáše ze školních lavic libereckého Gymnázia F.X. Šaldy až do laboratoří TUL, ve kterých se podílel na vynálezu průmyslové výroby nanovláken? A jaká je budoucnost nanotechnologií v Libereckém kraji. Nejen o tom jsme si s Davidem Lukášem povídali v první epizodě našeho podcastu Region, který mění svět. 

Profesor David Lukáš je liberecký rodák, který svou akademickou dráhu zasvětil netkaným textiliím. V rozhovoru vzpomíná na dobu před revolucí v roce ‘89. Na oprýskané omítky domů v centru Liberce, ale i na zelené louky v okolí Stráže nad Nisou, které s kamarády společně objevovali. David Lukáš usedl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let do lavic gymnázia F.X. Šaldy, na jehož půdě byl v té době na krátký čas experimentálně obnoven formát osmiletého gymnázia.  

O mnoho let později, na katedře netkaných textilií Technické univerzity v Liberci, s kolegy oprášil téma výroby nanovláken. Málokdo ví, že první zmínka o této technologii pochází již z 19. století. A nanofiltry dokonce za druhé světové války využívala sovětská Rudá armáda. V Liberci však před dvaceti lety došlo k přelomovému objevu. K vynálezu metody, s jejíž pomocí lze nanovlákna vyrábět průmyslově. Díky patentu z kraje pod Ještědem tak dnes chrlí stroje po celém světě metry nanovláken použitelných v mnoha oborech od textilu po zdravotnictví. 

Davida Lukáše pro vás zpovídal Antonín Ferdan z Libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink.

Doporučené články

Liberecký kraj chce posílit vazby na Silicon Saxony. Hledá recept, jak na to
Liberecký kraj chce posílit vazby na Silicon Saxony. Hledá recept, jak na to
V polovině listopadu se na akci Agentury regionálního rozvoje a Libereckého kraje setkali u kulatého stolu odborníci z veřejného i byznysového prostředí. Spojilo je téma, které dnes patří k nejzásadnějším. Polovodiče, které jsou považovány za základní stavební kámen a nervový systém moderní ekonomiky. Diskutující hledali recept na to, jak v našem regionu využít potenciál rozvíjejícího se ekosystému německých Drážďan, známého jako Silicon Saxony.
‚Budoucnost mobility nebude černobílá,‘ říká Josef Břoušek z CXI TUL
‚Budoucnost mobility nebude černobílá,‘ říká Josef Břoušek z CXI TUL
Alternativní pohony a autonomní systémy nejsou jen vizí budoucnosti. Elektromobil se stává běžnou součástí silnic, vodíkový pohon boduje v náročných klimatických podmínkách a autonomní systémy otevírají nové možnosti pro logistiku i průmysl. Výzkumné týmy na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI TUL) zkoumají, za jakých podmínek budou tyto technologie fungovat nejlépe v praxi.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.