Zpět na články

Komunitní energetika jako cesta k soběstačnosti? V Jilemnici o ní zástupcům měst a obcí přednášel energetický specialista

30. května 2024
Komunitní energetika jako cesta k soběstačnosti? V Jilemnici o ní zástupcům měst a obcí přednášel energetický specialista

Hledání potenciálu měst a obcí v rozvoji komunitní energetiky bylo hlavní téma semináře, který v Jilemnici vedl energetický specialista a zakladatel projektu OBEC 2030 Michal Svoboda, mimo jiné také autor publikace Doporučení pro obce ke komunitní energetice z edice Ministerstva pro místní rozvoj.

Jak mají obce správně nastavit místní energetickou koncepci a jak vše vykomunikovat s občany nebo jak přistupovat k soukromým investorům? To byly některé konkrétní otázky zodpovězené během semináře pořádaného Libereckým krajem, Agenturou regionálního rozvoje a MAS „Přiďte pobejt!“. Michal Svoboda se v úvodu zaměřil na klíčové aspekty, jako je role státu, měst a obcí nebo dokonce jednotlivých občanů při nastupující přeměně energetického mixu Česka.

V současnosti totiž tuzemské energetice stále dominují uhelné elektrárny a teplárny, v blízké budoucnosti mají však k růstu nakročeno jak jádro, tak obnovitelné zdroje. „Na rozdíl od investičně extrémně náročného jádra, které je a nadále bude jednoznačně v gesci státu, mají obnovitelné zdroje v rukou měst, obcí a jednotlivců obrovský potenciál demokratizovat naši energetickou soustavu,“ říká Michal Svoboda.

Komunitní energetiku, ve které se subjekty řídí heslem „Vyrob, spotřebuj, sdílej a přebytky prodej do sítě”, označuje Svoboda jako nový Sherwood. Cestu k ní vytýčil publiku v pěti bodech. První tři vedou ke kvalitní energetické koncepci města či obce, další dva pak k vytvoření energetické komunity místních výrobců energií a jejich spotřebitelů.

Klíčovým bodem je porozumění stávající energetické situaci města či obce a identifikace možností pro zlepšení jak na straně spotřeby, tak na straně výroby. První krok lze formulovat otázkou: „Kde platím za energie?“ Definovat stávající stav doporučuje Svoboda na základě validních dat, jen tak lze kvalitně navrhnout funkční úsporná opatření. To je ostatně krok číslo dva formulovaný otázkou: „Kde mohu ušetřit?“ Závěrečným krokem této části je hledání potenciálu pro budování nových zdrojů energie: „Kde mohu vyrobit?“

„Na základě poctivého a daty podloženého zodpovězení těchto tří otázek lze pak kvalitně řídit energetickou soustavu města či obce a zároveň budovat dlouhodobou koncepci,” říká Svoboda.

Důležitým aspektem pro povýšení energetické koncepce na úroveň komunitní energetiky je doplnění o otázku: „Kdo je v tom se mnou?“ a rozšíření horizontu uvažování o potenciální členy nově vznikající místní komunity. Celou cestu pak korunuje otázka: „Jaká je má dlouhodobá strategie?”

„Klíčové je v tomto bezesporu zapojení občanů do procesu plánování jak ve formě edukace, tak ve formě diskuze a participace. Jen tak může dojít k širokému přijetí koncepce a strategie i k úspěšnému vzniku komunity," uzavírá Svoboda.

Závěrem semináře je kromě výše uvedeného i shoda na tom, jak zásadní je nyní pro města a obce rozvážně budovat moderní zdroje výroby a ukládání energií a také využití moderních technologií, které se v současnosti posouvají neuvěřitelnou rychlostí.

Decentrální energetika totiž nabízí neopakovatelnou příležitost pro rozvoj obcí a regionů. Vyžaduje však proaktivní postoj a podporu ze strany státu, kraje i místních samospráv. „Liberecký kraj spatřuje svou roli především v propojování vedení měst a obcí s odborníky na energetiku a obecně v edukaci místních samospráv. I proto se s naší Agenturou regionálního rozvoje aktivně podílíme na pořadatelství těchto seminářů na různých místech našeho kraje," dodává Jiří Ulvr, radní Libereckého kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

Doporučené články

Sedmnáctiletý startupista, čistší obce  i lepší propojení studentů s firmami. Výkop ukázal, že dobré nápady  v Libereckém kraji nechybí

Sedmnáctiletý startupista, čistší obce i lepší propojení studentů s firmami. Výkop ukázal, že dobré nápady v Libereckém kraji nechybí

Začínající podnikatelé mění strategii. Zatímco ještě před několika lety hledali hlavně investory, dnes chtějí především první zákazníky, ověřit svůj produkt na trhu a získat zkušené mentory. Potvrzuje to i letošní ročník programu Výkop podnikatelského inkubátoru Lipo.ink, kterým prošlo osm startupů z Libereckého kraje – od sedmnáctiletého podnikatele přes technologii pro kořenové čistírny až po platformu propojující studenty s firmami.
RaceQ učí závodní týmy číst telemetrii. A vykřesat z dat ztracené desetiny vteřiny i lepší umístění

RaceQ učí závodní týmy číst telemetrii. A vykřesat z dat ztracené desetiny vteřiny i lepší umístění

Každé odjeté kolo na trati po sobě zanechá stopu v datech. Znalost rychlosti, zrychlení, práce volantu či zatížení pneumatik ale sama o sobě auto nezrychlí. RaceQ, vítěz soutěže Startup TUL, vyvíjí software pro simulaci a analýzu dynamiky závodního vozu. Týmům chce ukázat, kde se za grafy skrývá prostor pro rychlejší průjezd zatáčkou. A také jak díky simulacím ušetřit až sedmiciferné částky vynakládané za pronájem závodních tratí.
Evropa ocenila projekt z Libereckého kraje. Sociální robot Robic získal cenu odborné veřejnosti

Evropa ocenila projekt z Libereckého kraje. Sociální robot Robic získal cenu odborné veřejnosti

Když se loni poprvé objevil v sociálních službách v Jablonci nad Nisou, budil zvědavost. Dnes už má tato úspěšná přeshraniční spolupráce se španělskými kolegy z Madridu za sebou další milník. Projekt sociálního robota Robica na bázi umělé inteligence, který v Libereckém kraji pomáhá klientům s postižením autistického spektra, získal v Bruselu významné ocenění EDIH Community Award. V hlasování evropské komunity digitálních inovačních hubů uspěl mezi více než 70 projekty z celé Evropy a zařadil se mezi nejúspěšnější příklady využití umělé inteligence ve veřejných službách.