Komunitní energetika jako cesta k soběstačnosti? V Jilemnici o ní zástupcům měst a obcí přednášel energetický specialista

Hledání potenciálu měst a obcí v rozvoji komunitní energetiky bylo hlavní téma semináře, který v Jilemnici vedl energetický specialista a zakladatel projektu OBEC 2030 Michal Svoboda, mimo jiné také autor publikace Doporučení pro obce ke komunitní energetice z edice Ministerstva pro místní rozvoj.

Jak mají obce správně nastavit místní energetickou koncepci a jak vše vykomunikovat s občany nebo jak přistupovat k soukromým investorům? To byly některé konkrétní otázky zodpovězené během semináře pořádaného Libereckým krajem, Agenturou regionálního rozvoje a MAS „Přiďte pobejt!“. Michal Svoboda se v úvodu zaměřil na klíčové aspekty, jako je role státu, měst a obcí nebo dokonce jednotlivých občanů při nastupující přeměně energetického mixu Česka.

V současnosti totiž tuzemské energetice stále dominují uhelné elektrárny a teplárny, v blízké budoucnosti mají však k růstu nakročeno jak jádro, tak obnovitelné zdroje. „Na rozdíl od investičně extrémně náročného jádra, které je a nadále bude jednoznačně v gesci státu, mají obnovitelné zdroje v rukou měst, obcí a jednotlivců obrovský potenciál demokratizovat naši energetickou soustavu,“ říká Michal Svoboda.

Komunitní energetiku, ve které se subjekty řídí heslem „Vyrob, spotřebuj, sdílej a přebytky prodej do sítě”, označuje Svoboda jako nový Sherwood. Cestu k ní vytýčil publiku v pěti bodech. První tři vedou ke kvalitní energetické koncepci města či obce, další dva pak k vytvoření energetické komunity místních výrobců energií a jejich spotřebitelů.

Klíčovým bodem je porozumění stávající energetické situaci města či obce a identifikace možností pro zlepšení jak na straně spotřeby, tak na straně výroby. První krok lze formulovat otázkou: „Kde platím za energie?“ Definovat stávající stav doporučuje Svoboda na základě validních dat, jen tak lze kvalitně navrhnout funkční úsporná opatření. To je ostatně krok číslo dva formulovaný otázkou: „Kde mohu ušetřit?“ Závěrečným krokem této části je hledání potenciálu pro budování nových zdrojů energie: „Kde mohu vyrobit?“

„Na základě poctivého a daty podloženého zodpovězení těchto tří otázek lze pak kvalitně řídit energetickou soustavu města či obce a zároveň budovat dlouhodobou koncepci,” říká Svoboda.

Důležitým aspektem pro povýšení energetické koncepce na úroveň komunitní energetiky je doplnění o otázku: „Kdo je v tom se mnou?“ a rozšíření horizontu uvažování o potenciální členy nově vznikající místní komunity. Celou cestu pak korunuje otázka: „Jaká je má dlouhodobá strategie?”

„Klíčové je v tomto bezesporu zapojení občanů do procesu plánování jak ve formě edukace, tak ve formě diskuze a participace. Jen tak může dojít k širokému přijetí koncepce a strategie i k úspěšnému vzniku komunity," uzavírá Svoboda.

Závěrem semináře je kromě výše uvedeného i shoda na tom, jak zásadní je nyní pro města a obce rozvážně budovat moderní zdroje výroby a ukládání energií a také využití moderních technologií, které se v současnosti posouvají neuvěřitelnou rychlostí.

Decentrální energetika totiž nabízí neopakovatelnou příležitost pro rozvoj obcí a regionů. Vyžaduje však proaktivní postoj a podporu ze strany státu, kraje i místních samospráv. „Liberecký kraj spatřuje svou roli především v propojování vedení měst a obcí s odborníky na energetiku a obecně v edukaci místních samospráv. I proto se s naší Agenturou regionálního rozvoje aktivně podílíme na pořadatelství těchto seminářů na různých místech našeho kraje," dodává Jiří Ulvr, radní Libereckého kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.