Kraj podpoří Technickou univerzitu v Liberci financemi na přípravu strategických projektů

Kraj podpoří Technickou univerzitu v Liberci financemi na přípravu strategických projektů

Tři výzkumné projekty usilující bezmála o 90 milionů korun z programu Horizon Europe – Twinning podpoří Liberecký kraj už v jejich zárodku. Asistenční vouchery v hodnotě šest set šedesát tisíc korun poskytne na uhrazení nákladů spojených s přípravou projektových záměrů. Chce tím posílit inovační potenciál regionu.

„Asistenčním voucherem jsme v roce 2019 podpořili velký projekt LIFEPOPWAT, ve kterém dnes Technická univerzita v Liberci potažmo vědci z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace zkoumají možnosti čištění vod kontaminovaných pesticidy. Nové projekty v sobě nesou další kvalitní inovační potenciál. Držím palce, aby v programu uspěly a dospěly k realizaci,“ uvádí Jiří Ulvr, člen rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CxI TUL chce v prvním projektu zkoumat možnosti aplikace membránových technologií a nanotechnologií do segmentu čištění odpadních vod. Projekt má vést k dalšímu rozvoji v Liberci etablovaného NANO výzkumu. Cílem vědců je mimo jiné zkoumat možnosti propojení nových technologií s těmi konvenčními, v čistírnách odpadních vod dnes běžně používanými. Mohla by to být cesta, jak dosáhnout špičkové kvality vyčištěné vody.

Projekt směřuje rovněž k posílení výzkumných a vývojových kapacit. Do Liberce by díky němu mohli zavítat přední zahraniční odborníci věnující se tématu čištění odpadních vod a naopak, pracovníci výzkumného ústavu CxI TUL se mají vypravit na partnerská pracoviště v zahraničí. Během návštěv budou zejména doktorandi a mladí výzkumníci zapojeni do řešení výzkumných aktivit. Cílem je přinést do našeho regionu know-how z akademických pracovišť z Německa a ze Španělska. Projekt sleduje aktuální trendy vztahující se k životnímu prostředí a k vodě, která se v rámci klimatických změn může stát podstatně cennější komoditou, než je dnes.

Druhým projektem cílí CxI TUL na vývoj, testování a efektivní výrobu udržitelných materiálů na bázi přírodních nebo odpadních surovin a na vypracování metodiky ekonomického hodnocení vhodnosti těchto materiálů pro průmyslovou výrobu. Projekt reaguje na další kritické fenomény doby, změny klimatu, nedostatek surovin a zhoršování životního prostředí. Hledá cesty, jak na ně vhodně reagovat.

„Příprava mezinárodních projektů je časově i finančně náročná. Podpora od Libereckého kraje je tak pro nás velmi dobrou zprávou, jakkoliv je poskytnutá částka o několik řádů nižší než peníze, o které žádáme. Bez podpory bychom tyto projekty připravili jen stěží,“ dodává profesor Miroslav Černík z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CxI TUL, který za dvojicí projektů stojí.

Třetí projekt podává Fakulta strojní TUL, katedra sklářských strojů a robotiky. Postaven je na síťování vědeckých pracovníků, které je nezbytné pro posílení jejich kompetencí a obecně pro zvýšení úrovně vědy a výzkumu na liberecké univerzitě. Vědci chtějí vytvořit mezinárodní síť pro podporu spolupráce v rámci mezinárodních projektů, společných odborných publikací, výměny a stáží akademických pracovníků.

Projekt chce zároveň zkoumat principy moderních technologií výroby skla jakými jsou výzkum možností přímého 3D tisku ze skla technologiemi, které používají CO2 laserů pro spékání částic velikosti jednotek až desítek mikrometrů nebo vláken v průměrech desítek až stovek mikrometrů. Mikrotavení je také potenciálně zajímavé pro výrobu nanovláken, čím se oklikou opět dostáváme k NANO výzkumu.

Doporučené články

Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Na štítku matrací a polštářů vyráběných Lukášem Vejnarem z Liberce, najdete ve složení konopí a ovčí vlnu. V hlavě má Lukáš desítky nápadů na výrobky spojující tyto dva funkční přírodní materiály. Aktuálně ale nejvíce řeší, jak svou vášeň pro řemeslo přetavit v dobře šlapající podnikatelský projekt a věnovat se už jen šití. Povídali jsme si o výjimečnosti konopí jako materiálu, byrokracii, která se pojí s jeho pěstováním i o tom, jestli se tato rostlina ve své technické formě vrátí na česká pole.
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Petra Matějková Gadasová s manželem Richardem, zakladatelé textilního ateliéru Edgart, si pro své tvoření zrekonstruovali dům v Lázních Libverda v Jizerských horách. V showroomu zde navrhují a s místními švadlenami šijí sítotiskem zdobené šaty a doplňky z přírodních materiálů. Zapředli jsme s Petrou rozhovor na téma, jak se společně s Richardem dostali ke lnu, jak se liší české veletrhy od těch zahraničních i jak pandemie posunula jejich ateliér do digitálu.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.