Martin Skalník, TA ČR: Líbí se nám výzkumné projekty s mnoha otazníky

Technologická agentura České republiky poskytuje od roku 2009 státní podporu výzkumným projektům, na kterých participují zejména firmy s výzkumnými organizacemi a univerzitami. V Libereckém kraji je jejím regionálním koordinátorem Martin Skalník. Společně jsme si povídali o jeho práci, o tom, jak podpora TA ČR konkrétně vypadá, jaké projekty mají šanci uspět nebo o jeho vizích v době krize.

Martine, Tvá role v rámci Technologické agentury České republiky se nazývá regionální koordinátor. Co TA ČR přivedlo do Libereckého kraje a od kdy tu působí?

Historie regionálních kontaktních míst je relativně krátká. Vznikla v roce 2018 a TA ČR se jimi chtěla přiblížit veřejnosti. Být více otevřená a posílit inovační ekosystém na regionální úrovni. Před vznikem regionálních kontaktních míst měli zájemci možnost komunikovat se zaměstnanci agentury na seminářích, telefonicky nebo on-line kanály, například na helpdesku. Ukázalo se však, že noví zájemci bez zkušeností se státní podporou potřebují individuálnější přístup. Regionální pracoviště ho poskytují, a tak přispívají ke zkvalitnění projektových návrhů. Řekl bych, že roste příležitost podpořit užitečné výzkumné záměry.

Jaké je poslání TA ČR a co vše je konkrétně na Tvých bedrech?

TA ČR poskytuje finanční podporu projektům aplikovaného výzkumu a inovací ze státních prostředků. Vloni to bylo téměř 5 miliard korun. Prakticky to probíhá tak, že připravujeme tematicky zaměřené programy financování. O projektech, které v programech podpoříme, rozhoduje veřejná soutěž. Připravujeme také mezinárodní výzvy v rámci programů ERA-NET Cofund a administrujeme programy ministerstev.

Já se věnuji zájemcům nebo žadatelům. Konkrétně jde o poradenství ve stádiu před podáním návrhu projektu. De facto od vzniku myšlenky. Na regionální úrovni funguje kancelář i jako rozcestník inovačního ekosystému. Pokud zájemce nespadá do naší „škatulky”, snažím se ho odkázat správným směrem. Na CzechInvest, CzechTrade, API, podnikatelský inkubátor... Pokud k nám zájemce „patří”, konzultuji s ním jeho záměr, vybíráme vhodný program financování, nastíním podmínky, za jakých lze žádat o podporu atd. V případě, že uspěje, mohu mu pomoci s komunikací s TA ČR i při samotné realizaci.

Abych to správně pochopil. Vysvětli mi, co je myšleno pod pojmem aplikovaný výzkum?

Představ si instituci, ve které sedí vědci a zkoumají základní přírodní jevy. Tomu se říká základní výzkum. Výstupem může být článek v prestižním časopise, který jevy precizně popíše. Obvykle následuje fáze, kdy výzkumné týmy na univerzitách nebo v soukromých firmách ten článek uchopí a snaží se vymyslet, jak jev aplikovat, aby byl lidem k užitku. Dá se například využít pro výrobu rychlejších počítačů nebo bezpečnějších automobilů? Pomůže někde ušetřit náklady nebo snížit zátěž na životní prostředí? Pojďme to vyzkoušet a realizovat! Tomu se říká aplikovaný výzkum.

Nápady postupují od základního výzkumu přes aplikovaný až do běžné praxe po staletí. Vazba mezi prvním a druhým krokem nemusí být vždy tak přímá, jak popisuji. Důležité ale je, že aplikovaný výzkum vzniká vždy na základě nějaké znalosti. V současné době se lidstvo snaží inovační proces maximálně urychlit. To je i naše práce. Dosahujeme toho cílenou podporou vybraných projektů.

Jak poznám, že zrovna můj záměr spadá do vaší „škatulky”? To znamená, že má šanci získat od TA ČR finanční prostředky?

To je velmi častá otázka. Existuje tzv. pět základních ukazatelů z Farscati manuálu, které pomáhají identifikovat, zda se jedná o aplikovaný výzkum, či nikoli. Jedním z těch stěžejních, je prvek nejistoty. Jakmile dokáže zájemce svůj záměr popsat na papíře tak, aby bylo jasné, o jaký inovační proces se jedná, co má být jeho výsledkem, ale nedokáže eliminovat všechna rizika, pak je velmi pravděpodobné, že najdeme společnou řeč. Nejisté a finančně nákladné projekty, které například pro soukromý sektor představují neúnosné riziko, my podporujeme.

Pokud se nám podaří zamezit tendencím ukládat objevy do šuplíků, vznikne více aplikací užitečných pro společnost. Zvýší se prestiž Česka, dostaneme sem více peněz i špičkových vědců.

Vidím v tom snahu využít potenciál objevů našeho základního výzkumu na maximum. Pokud se nám podaří zamezit tendencím ukládat objevy do šuplíků, vznikne více aplikací užitečných pro společnost. Důvodů, proč to dělat, je mnoho. Za všechny zmíním prestiž Česka v Evropě a ve světě. Čím vyšší bude, tím více peněz na vědu a výzkum k nám dostaneme, tím více skvělých vědců u nás bude chtít působit. A tím více samozřejmě budeme směřovat do pozice prosperující znalostní ekonomiky.

Jakých oblastí se nejčastěji dotýkáte. Můžeš být konkrétnější?

Tematický záběr programů TA ČR je opravdu široký. Od technologií přes různé druhy smart řešení, big data a jejich zpracování, umělé inteligence, společenskovědních oborů až po oblast průmyslu 4.0, energetiku atd.

U projektů zaměřených na ty nejnovější technologické trendy je velké množství otazníků. Zároveň však lze v okamžiku průlomového objevu dosáhnout největšího zisku pro Česko a jeho inovační potenciál. A to se nám v TA ČR líbí.

Zmínil jsi univerzity a soukromé společnosti s výzkumnou kapacitou. Kdo ještě za Tebou může přijít se svým záměrem?

Nemusí to být jen velké společnosti s vlastním výzkumem. Mohou to být i startupy nebo společnosti o jednotkách zaměstnanců. Podporu poskytujeme i orgánům státní správy na řešení jejich výzkumných potřeb. Jde především o záměr a kýžený výsledek. Dám příklad. Přijdou lidé z malé firmy, například z oboru průmyslového zpracování skla, řeknou mi, že na něco přišli a vůbec neví, jak postupovat dál. V této fázi jsem jim schopen pomoci. Jednou z našich dalších rolí je propojovat. Taková firma si například může zažádat o podporu, spojit se s univerzitou a alokovat samotný výzkum na vědce, které ve svém týmu nemá a ani mít nemůže.

Synergie hledáme napříč inovačním ekosystémem. V případě zmiňovaných startupů může spolupráce probíhat ruku v ruce s podnikatelskými inkubátory. Firma může využívat mentoring ze strany inkubátoru a zároveň se ucházet o finanční podporu na své inovativní projekty.

Jak se daří projektům z Libereckého kraje? Kdo z regionálních subjektů, firem nebo výzkumných center úspěšně zanechal svou stopu v TA ČR?

Úspěšné byly především firmy z hi-tech odvětví, kterými je náš kraj všeobecně známý. Podpořili jsme nanotechnologie, pokročilé textilnictví, membránové separační technologie... Konkrétně například vývoj unikátní technologie 3D tkaní, na které pracoval VÚTS, čističky vzduchu využívající slunečního svitu z výzkumného ústavu CxI TUL, nebo vývoj přesné optiky pro rentgeny z turnovského Cryturu.

Mezi novější podpořené projekty patří technologie pro čištění kontaminovaných vod a zeminy za pomoci mikro a nano částic železa společností MEGA Group, Aquatest a výzkumného ústavu CxI TUL. Tato technologie může z obchodního hlediska fungovat i jako služba. Poskytovatel ji přiveze na místo, nainstaluje, nastaví a poskytuje podporu během využívání. V tom mi přijde zajímavá a výjimečná. V rámci podpory se snažíme pomoci s rozšířením výsledků podobných projektů do zahraničí. Proč by např. stejnou technologií nemohli čistit vodu a zeminy také jinde než v Česku?

Na závěr, jsi člověk, který se ve své každodenní praxi v TA ČR setkává s trendy. Jaká je Tvoje vize do budoucna pro Liberecký kraj?

České republice se někdy dává nálepka montovny Evropy. Nemyslím si, že je to správně v případě naší země, ani v případě Libereckého kraje. Nicméně, když se na to podívám touto optikou... Současná ekonomická krize související s pandemií COVID-19 bohužel s velkou pravděpodobností dopadne na podniky z automotive i na další velké hráče tradičního krajského průmyslu.

Až současná krize pomine, bude hlad po nových technologiích. A já se těším, až silné přeživší podniky začnou hledat inovativní řešení, kterými by tu nově vzniklou poptávku uspokojily.

Až současná krize pomine, zanechá v nás velké poučení. Bude hlad po nových technologiích. A já se těším, až silné přeživší podniky začnou hledat inovativní řešení, kterými by tu nově vzniklou poptávku uspokojily. Aktivuje se „hnutí mysli” na univerzitě, protože i ta je s automotive a dalším tradičním průmyslem propojená. Absolventi budou mít chuť vymýšlet své vlastní projekty, které přinesou nové technologie lidem. Přidají se malé firmy, jednotlivci, začnou vznikat nové startupy a spin-offy. Zúročíme to, co jsme se naučili a posuneme naši ekonomiku směrem k vyšší přidané hodnotě.

Díky za rozhovor!