Místo, kde se daří ženám. Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace hlásí fifty-fifty

Jedenáctý únor je již posedmé mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Připomíná nám, že ženy hrály a dodnes hrají důležitou úlohu v oblasti vědy a výzkumu. Celosvětové zastoupení žen ve vědě je však podle OSN stále nízké, přes 33 procent, což zhruba odpovídá i průměru EU. Česká republika se bohužel v rámci unie řadí s necelými 27 procenty žen na poslední příčky. Kde se ženám naopak daří, je liberecký Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CxI TUL, kde tvoří ženy 50 procent zaměstnanců.

Žen přímo ve vědeckých a výzkumných pozicích je celkově 42 procent. Méně, než polovina, avšak stále vysoko nad celosvětovým průměrem. V desetileté existenci se tým Ústavu rozrůstal o ženy v prvních letech skokově, za posledních 7 let je situace stabilní a složení týmu je vyvážené. Celkově pracuje na CxI TUL zhruba 200 zaměstnanců.

„Podmínky pro ženy ve vědě na CxI TUL jsou opravdu příznivé – máme tu zkrácené úvazky, práci umožňujeme i z domova. Řada benefitů je navržena přímo pro rodiče s dětmi. Zaměstnanci mohou využívat univerzitní mateřskou školku nebo hlídání mladších dětí v dětském koutku. Díky pružné pracovní době si mohou naši zaměstnanci řídit své aktivity. Rádi ženy k vědecké práci motivujeme a na jejich cestě je podporujeme, třeba i pracovním zapojením (nejen) žen na rodičovské dovolené,“ říká Alena Kábová, HR ředitelka CxI TUL.

Vědkyň přibývá

V týmu Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CxI TUL působí vědkyně v přírodovědných a technických oborech (biologie, mikrobiologie, chemie, biotechnologie, ochrana životního prostředí, fyzikální měření) a často se podílí na mezioborovému výzkumu.

Ústav je jedním z pracovišť Technické univerzity v Liberci, kde drží kontinuitu výzkumu nanotechnologií v kraji pod Ještědem. Ten je zde s univerzitou nerozlučně spjat především díky objevu a patentované technologii průmyslové výroby nanovláken týmem okolo profesorů Oldřicha Jirsáka a Davida Lukáše (více se dozvíte v první epizodě našeho podcastu Region, který mění svět) .

Jednou z žen, které na CxI TUL zkoumají budoucí uplatnění nanomateriálů je Fatma Yalcinkaya, původem z Turecka. Do Liberce na univerzitu přišla poprvé v roce 2009 kvůli své diplomové práci. O dva roky později se zde rozhodla usadit a pokračovat studiem PhD. právě u profesora Oldřicha Jirsáka. Na CxI TUL aktuálně zkoumá možnosti propojení nanovlákenných materiálů s průmyslovými aplikacemi určenými pro filtraci vody a vzduchu.

Miroslava Rysová, druhá nanovědkyně z dnešního výběru, usilovně pracuje na tom, aby šla nanovlákna využít v medicíně. Konkrétně v kožním lékařství, kde se hodí jejich specifické vlastnosti, například prodyšnost a biodegradabilita, čili snadná odbouratelnost.

Že na CxI TUL není výzkum jen o nanotechnologiích dobře vědí Kateřina Černá a Darina Jašíková. První z jmenovaných se věnuje výzkum úložišť radioaktivních odpadů, druhá pak experimentální mechanice tekutin a fyzikálním měřením za pomoci laserů. Portfolio elitního výzkumného ústavu Technické univerzity v Liberci je pestré a ženy v něm hrají významnou úlohu.

„Mám velkou radost, že se našim vědkyním a výzkumnicím daří. Řada z nich pracovně i akademicky roste, dosahují na zajímavé projekty a řeší významné výzkumné úkoly. Jako ústav jsme úspěšní právě díky našim expertům, a to ženám i mužům. Pracujeme jako jeden tým, se zaujetím, v dobré atmosféře. Přemýšlíme jinak, máme unikátní kulturu a špičkové vybavení. To je pro úspěch naprosto zásadní. Věřím, že dosáhneme dalších dobrých výsledků a porosteme v pozitivním trendu ještě více,“ říká prof. Miroslav Černík, ředitel CxI TUL.

K Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě se letos aktivně připojil i CxI TUL. V den D, tedy v pátek 11. února, se na jeho půdě konala přednáška o atomové energii mladé vědkyně Adély Chalupové, která se ve svých čtyřiadvaceti letech připravuje na dvouletý výcvik operátorky sekundárního okruhu Jaderné elektrárny Temelín (v září letošního roku nastupuje). Adéla na sociálních sítích úspěšně popularizuje energetiku a jádro a slouží tak jako neúnavný vzor dalším vědkyním, které by chtěly dát hlasitě najevo, že věda (již dávno) není jen pánským klubem vyvolených.