Petr Dobrovský: Globální vlak změn se rozjel. Musíme v něm jet, ne ho neustále dohánět

ARR – Agentura regionálního rozvoje působí v Libereckém kraji od roku 1993, tehdy vznikla jako podpůrná organizace Euroregionu Nisa. Dnes je „in house” společností Libereckého kraje. Sídlí symbolicky v Evropském domě v blízkosti Krajského úřadu a k dispozici je jak zadavatelům z řad veřejné správy, tak občanům a firmám v regionu. Expertní záběr týmu ARR je široký. Nejen o něm jsme si povídali s ředitelem Petrem Dobrovským. Tradičně jsme se rozhlédli do dáli, probrali rozvojové trendy a z nich pramenící výzvy, které nás čekají a neminou i vizi z krize, která nás momentálně sužuje.

Petře, na začátek otázka, která by se mohla zdát obehraná. Podle mého je ale na místě. Co dělá Agentura regionálního rozvoje pro Liberecký kraj a pro jeho obyvatele, co je to vlastně za organizaci, jakou má historii?

Agenturu regionálního rozvoje si před lety pořídil Liberecký kraj jako firmu, která bude podporovat rozvojové záměry a strategie. Vlastní, obecní, městské, podnikatelské... dle aktuální potřeby regionu. Jak se utvářela poptávka, procházela si ARR svým vývojem. Od koncepčních úloh na úplném počátku se posunula k expertní pomoci při čerpání dotačních prostředků. Bylo to logické rozhodnutí v období vstupu Česka do Evropské unie, tzn. na začátku nového tisíciletí. Dotačních zdrojů nabízela unie mnoho a republika, potažmo kraj, obce a další subjekty potřebovaly čerpat. Poptávka byla obrovská. A troufnu si říct, že v této oblasti jsme platili a stále platíme za spolehlivého a schopného partnera.

Pak přišel výrazný propad. Na konci roku 2015 skončilo první období čerpání unijních dotací a plynule mělo navázat druhé. Jenže to se nestalo. Česko nebylo připraveno a došlo k téměř dvouletému propadu poptávky po službách dotačního managementu. Museli jsme reagovat a projít reorganizací, více se provázat s krajem. Díky tomu se nám společně podařilo zacílit na další rozvojová témata, která jsou v našem regionu potřeba a mají svůj potenciál.

Dnes vládneme podstatně širším portfoliem služeb, postavených na moderních trendech, specifických potřebách, na jedinečnosti ekosystému našeho regionu. Se vším, čím v minulosti prošel, díky čemu dnes v rámci Česka i světa vyniká. Ať už se bavíme o podpoře sklářů, o vědě a výzkumu nebo o digitalizaci veřejného prostoru.

Chápu to tak, že jste jakousi prodlouženou rukou kraje. Dodáváte expertní znalosti. O jak velkou porci a šíři znalostí se jedná... a co si pod tím může čtenář představit konkrétně?

Je to tak, kraj jako instituce má určité kompetence a motivační roli. O svůj majetek se musí starat jako řádný hospodář. ARR jako krajem vlastněná firma je jeho akceschopnou operativní rukou. V praxi to znamená, že musíme být schopni připravit a následně zajistit celou řadu koncepčních úkolů. Přitáhnout potřebné experty nebo zkušenosti z jiných regionů či zemí, nabídnout je kraji jako instituci nebo místním firmám a obyvatelům k jejich službám.

Vedle dotačního poradenství se dnes věnujeme například poradenství v oblasti hospodaření s vodou v krajině či ve městech, pomáháme pečovat o krajskou zeleň. Mimo jiné radíme, jak předcházet krizovým situacím, povodním nebo dlouhotrvajícím obdobím sucha.

Pod hlavičkou značky Křišťálové údolí podporujeme cestovní ruch a na něj navázaný obchod či infrastrukturu v oblasti unikátních sklářských dovedností v regionu. Nedávno jsme pod svá křídla přijali projekt Liberecký kraj sobě na podporu malých podnikatelů, regionálních produktů a služeb.

Do našeho portfolia patří i dobře rozjetý podnikatelský inkubátor Lipo.ink, který podporuje podnikatelské dovednosti, startupy, firmy s inovačním potenciálem vytvářející v regionu vyšší přidanou hodnotu. Snažíme se iniciovat řadu projektů nebo aktivit postavených na propojení výzkumné a podnikové sféry. K tomu nám slouží projekt Smart Akcelerátor a značka 1012+.

Témat je hodně a na první pohled jsou velmi daleko od sebe. Jenže i ten sklář z Křišťálového údolí je podnikatel, který si může sáhnout pro znalosti do inkubátoru Lipo.ink a zároveň třeba požádat o pomoc s čerpáním dotace na rekonstrukci svých výrobních prostor. Takové případy se dějí a my se snažíme nabízet co nejlepší komplexní služby v duchu našeho motta: Expertní podpora ve prospěch kraje, jeho obyvatel, podnikatelů a institucí.

Na sklonku loňského roku jste získali cenu Smart Cities za koncepci Chytřejší kraj pro Liberecký kraj, respektive její Akční plán. Co konkrétně tato koncepce regionu může přinést?

Koncepce a její Akční plán je o zavádění chytrých technologií do veřejného prostoru a do správy veřejného majetku. Protože dnes je v podstatě všechno o datech. Díky rozvoji technologií umíme dnes čím dál lépe popisovat svět daty a ta data sbírat a vyhodnocovat. Tento svět, respektive jeho datový obraz má téměř každý z nás na dosah své ruky. V kapse v podobě svého chytrého telefonu. Ten přístroj má mimochodem dnes již tolik funkcí, které telefonování samotné už skoro vytlačily...

Cílem koncepce Chytřejší kraj pro Liberecký kraj je více využívat při správě regionu možností, které nám tyto chytré technologie nabízejí. Lépe sbírat a vyhodnocovat data a na jejich základě činit kvalifikovaná rozhodnutí. Nemyslím si, že to musí být nutně o vývoji nových technologií, spíše o jejich aplikaci do běžné praxe. V tom si myslím v Česku ještě stále kulháme. Naším cílem je hledat takové aplikace, které nám pomohou něco ušetřit, zlepšit, zrychlit.

V první etapě jsme připravili tříletý Akční plán. Vytipovali jsme prvních devět vlajkových projektů. Dva z nich se například týkají oblasti hospodaření s vodou, energiemi a dalšími zdroji v budovách. Chceme postupně zavádět do budov v majetku kraje technologie umožňující automaticky topit podle skutečné potřeby, svítit dle aktuální intenzity světla, recyklovat vodu v budovách a opětovně ji využívat pro splachování WC, instalovat fotovoltaiky na střechy či fasády, a to nejen pro krytí vlastní potřeby ale i pro sdílení jejich přebytků. A samozřejmě chceme mít možnost dálkové správy těchto systémů včetně sběru a vyhodnocení dat. Chceme jít v tomto příkladem a přinášet do kraje zkušenosti ať už vlastní nebo pocházející odjinud z Česka nebo ze světa.

Nutno podotknout, že se nebavíme o žádných převratných ani extrémně drahých technologiích. I přesto je jejich praktických aplikací v kraji poskrovnu. V letošním létě čekáme na dokončení pilotního projektu na téma hospodaření s šedou vodou v budově Obchodní akademie v České Lípě a další výsledky budou, pevně doufám, brzy následovat.

Petře, kromě ceny pro Chytřejší kraj pro Liberecký kraj jsem zaznamenal ještě jeden velký úspěch, a to kandidaturu konsorcia z Libereckého a Královéhradeckého kraje na zřízení Evropského centra pro digitální inovace. Konsorcium vedené ARR prošlo národním kolem a chystá se do toho evropského. Nastíníš, co by takové centrum přineslo regionu?

Podařilo se nám zachytit příležitost. Máme z toho samozřejmě radost, protože to téma a podpora regionu tohoto druhu zapadá do spektra našeho zájmu. Digitalizace je jednoznačně dominantní trend současnosti. Vlak už se rozjel a je třeba v něm jet, ne ho dohánět nebo mu zasněně mávat. Sestavili jsme za tím účelem konsorcium. Má opravdu špičkové členy, výzkumná centra VÚTS a TOPTEC, dvě univerzity TUL a UHK, Národní klastrovou asociaci a dvě rozvojové agentury, libereckou ARR (včetně inkubátoru Lipo.ink) a hradeckou CIRI.

Naším společným cílem je přenos digitálních technologií právě ze světa univerzit a výzkumáků do praxe malých a středních podniků nebo veřejné správy. Chceme dostat technologie mezi lidi, naučit je s nimi pracovat. V první řadě nabídneme digitální audit, který odhalí rezervy a nedostatky firmy nebo úřadu. Mezi pokročilé služby bude patřit například testování. Zájemcům můžeme namodelovat výrobní procesy na testovacím modulu ještě před tím, než do nich zainvestují velké peníze. Pomůžeme jim vyhnout se slepým cestám. Portfolio služeb budujeme právě v těchto dnech.

Obrovskou výhodou bude naše zasíťování v rámci republiky, kde má vedle nás vzniknout ještě pět takových center, a především pak v rámci celé Evropy. Pokud se vše povede, bude to velký přínos pro náš region.

Vzpomínám na dobu, kdy jsem poslouchal hudbu na walkmanu. Není to zas tak dávno. Jen o pár let později rodiče domů pořídili internet. Tlačítkový telefon jsem dostal před dvaceti lety za maturitu. Myslím, že tenkrát jsme opravdu nebyli schopni dohlédnout, kam se tohle všechno posune a jakou rychlostí.

Jak ty vnímáš technologickou současnost a budoucnost? Svět je sice extrémně propojený, ale rozdíly v technologické vyspělosti jsou obrovské. Viděl jsi, jak to vypadá na Taiwanu, víš, jak to vypadá v Česku a v Libereckém kraji. Jakou vidíš roli našeho regionu v tomto světě? Co dělat pro to, abychom si uchovali konkurenceschopnost, životní úroveň...

Naše východiska jsou jasně daná a minimálně z evropské perspektivy nejsou špatná. Region má co nabídnout. Je dobrým místem k žití, s horami a čistou přírodou. Evropské dopravní uzly, Prahu a Drážďany, máme na dosah. Máme tu vědu a výzkum, firmy s přidanou hodnotou, vzdělané lidi.

Změny se dějí, o tom nemusíme diskutovat. Je potřeba je zachytit, brát si z trendů to nejlepší a snažit se to u nás implementovat.

Abychom to neprohospodařili, musíme se neustále dívat za hranice regionu i republiky. Nové technologie přicházejí v čím dál rychlejším tempu. Změny se dějí, o tom nemusíme diskutovat. Je potřeba je zachytit, brát si z technologických trendů to nejlepší a snažit se to implementovat tady u nás.

Nezbytným předpokladem úspěchu je pro mě postupný vývoj v myšlení lidí. Jsme naštěstí již součástí vyspělého západního světa, a to je velká příležitost. Myšlení generace mých rodičů a ostatně možná i té mojí je bohužel pořád poznamenáno érou komunismu. Musíme se zbavit pocitu, že se o nás někdo postará. Nepostará. Abychom zemi rozvíjeli, potřebujeme progresivní, schopné a sebevědomé lidi. My je sice máme už teď, ale není jich tolik, kolik by bylo potřeba. Musíme budovat to zdravé sebevědomí a nebát se proher nebo rizik.

Máš nějaké vzory? Regiony, které jsi měl možnost navštívit a které mohou Liberecký kraj, potažmo Česko, inspirovat? Regiony, které z Tvého pohledu dokázaly využít svůj rozvojový potenciál na maximum?

Inspirací je celá řada v Evropě a třeba i na druhém konci světa. Hodně je to o lidech, jejich nastavení a vnímání odpovědnosti. Vrátím se k tomu Taiwanu, o kterém jsi mluvil. Viděl jsem tam velké množství věcí, které se do našeho prostoru jen tak přenést nedají. Ale minimálně v té obecné rovině se jimi lze velmi dobře inspirovat. Lidé tam velmi dobře chápou svá práva, ale zrovna tak i své povinnosti. Daleko více cítí odpovědnost vůči celku. A systém, který si tam nastavili, jim neklade do cesty zbytečně komplikované překážky. Funguje oproti nám relativně hladce. Když pak dejme tomu firma nebo jednotlivec spatří v něčem smysl, může za tím jít podstatně jednodušší cestou. Samozřejmě jsou ve výhodě. Na Taiwanu sídlí technologičtí giganti, kteří to klima velmi podporují.

Samozřejmě to říkám s vědomím návštěvníka s pohledem zvenčí. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že si ve srovnání s nimi nastavujeme mechanismy veřejné správy někdy až extrémně komplikovaně. Že je v podstatě stejně složité projednat a povolit realizaci spalovny jako vykopání malé tůňky pro zadržení vody.

Na co jsi za poslední dekádu hrdý? Myslím teď konkrétní počin, na kterém má ARR svůj významný podíl práce?

Já osobně? Hrdý jsem především na tým, který se podařilo poskládat. Cením si toho, že se o své lidi mohu opřít. Dnes a denně tu řešíme věci, které by bez nadšení, tahu na branku a určité dávky neústupnosti nemohly nikdy vzniknout. A všechno, co ARR za ta léta vyprodukovala, čemu v kraji pomohla, je jejich zásluha.

Lidé jsou ostatně podle mého klíčovým faktorem úspěchu každé společnosti. My jsme sice vlastněni krajem, ale jsme firma jako každá jiná. Živí nás prodej expertních znalostí, hodin práce našich zaměstnanců. A ze zkušenosti vím, že ti, kteří se zlomí v první zatáčce, přidanou hodnotu do firmy nepřináší.

Věřím, že z této krize vyjdeme posíleni a že se jako lidstvo dokážeme připravit na násobně těžší rozhodnutí, která nás pravděpodobně čekají.

Na závěr, pohybuješ se profesně přes deset let v prostředí rozvoje kraje. V současnosti nás nejvíce pálí zdravotní hledisko, ale to, co přijde po viru, bude možná více o rozcestích v oblastech moderní správy země, záchrany ekonomiky, výzvách spojených se změnami klimatu... Máš svou vizi z krize?

Jak se říká, každá krize je zároveň příležitost pro změnu. Ta současná je mimořádná ve své síle i rozsahu. Dotkla se většiny lidí na planetě. Chci věřit tomu, že globální většina nakonec dokáže dojít k sebereflexi, uvědomit si svou příležitost a zužitkovat ji. Zamyslet se, jak říkal Jan Werich, v čem je čeho cena.

Při vší úctě ke všem zničeným živnostem, podnikům, a hlavně při vší úctě k těm, kteří v posledních měsících na COVID zemřeli... krize jsou součástí běhu světa. My už teď víme o dalších, které nás s velkou pravděpodobností čekají a které mohou svým dopadem tu stávající zastínit. Mou původní odborností je ochrana životního prostředí a v letech 2008-2010 jsem působil na Ministerstvu životního prostředí. Vzpomínám si na scénáře klimatických změn, které jsme měli tenkrát na stole a které se měly naplňovat v horizontu několika desetiletí. Jenže ony se už naplňují dnes. Klima se mění takovou rychlostí, jakou jsme před deseti lety vůbec neočekávali.

Takže zpátky k otázce... Já věřím, že vyjdeme z této krize posíleni a že se jako lidstvo dokážeme připravit na násobně těžší rozhodnutí, která nás čekají pravděpodobně ještě za našich životů.

Díky za rozhovor!