Turnovský Granát slaví sedmdesátku. Chystá soupravu šperků s unikátními českými granáty i den otevřených dveří

Turnovský Granát slaví sedmdesátku. Chystá soupravu šperků s unikátními českými granáty i den otevřených dveří

Na začátku roku 2023 nastoupila do vedení Družstva umělecké výroby Granát Turnov Petra Pavlištová, žena, která už v minulosti spojila s turnovskými šperky část svého profesního života. Přináší znalost obchodu a ke své nové profesní výzvě říká: „Ráda bych přiblížila český granát mladé generaci.” Své působení v Granátu Turnov zahajuje v jubilejním roce oslav sedmdesáti let existence družstva.

„Tvořit šperky bylo mým snem“, říká Petra Pavlištová, která vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově, rytectví a následně šperk. Po absolutoriu začínala ve zlatnické firmě Eligius a zhruba po třech letech přešla do Granátu Turnov. Zde se bezmála patnáct let podílela na vývoji nových vzorů šperků. Nechtěla ale zůstat stát na jednom místě, a tak při zaměstnání pokračovala studiem ekonomie, managementu a marketingu.

„Na nějakou dobu jsem se také věnovala pouze rodině a dětem. Pak jsem kývla na nabídku obchodní pozice ve strojírenské firmě. Tematicky velmi daleko od mé milované šperkařiny,” vzpomíná Petra a dodává, že se jí obchod tehdy dostal pod kůži. „Měla jsem štěstí na lidi, kteří mě inspirovali, nechávali růst a podporovali mě. Za všechna ta setkání jsem dnes nesmírně vděčná.“

Ke šperkařině, k oboru, který je její vášní, se vrátila v lednu letošního roku. Opět pracuje pro značku svého srdce, tentokrát na pozici obchodní ředitelky. Baví ji komunikovat s lidmi a propojovat je, má ráda řemeslo v kombinaci s kvalitním designem.

Zlatá výroční souprava

U příležitosti oslav přichází Granát Turnov s výjimečnou soupravou šperků ze zlata. Zdobí ji 70 českých granátů raritní velikosti uvolněných z firemních sbírek budovaných desítky let. Sekunduje jim téměř 1 500 drobných kamenů, rovněž českých granátů. Při otázce na cenu se Petra jen tajuplně usmívá: „Podobné šperky mají obrovskou hodnotu, hlavně pro sběratele. Prodejní cena ale nebude veřejná, dozví se ji pouze vážní zájemci.“

Souprava bude poprvé prezentována 14. října na Dni otevřených dveří. Veřejnost se do Granátu Turnov podívá vůbec poprvé. „Těším se, že se bývalí zaměstnanci potkají s těmi současnými, že se potkáme s mnoha příznivci českého granátu, kamene, který je s naším regionem spjat staletí.“ plánuje Petra. Turnovští i přespolní se budou moci projít výrobními prostory a přesvědčit se o náročnosti šperkařského a brusičského řemesla. „Práce s droboučkými kamínky vyžaduje nesmírnou trpělivost a preciznost. Vždy, když do naší výroby přijde návštěva, vidím na její tváři úžas a zaujetí,“ popisuje Petra.

Lžička granátů z jedné tuny

Než se české granáty do rukou šperkařů dostanou, urazí dlouhou cestu. Začíná těžbou ve dvou povrchových dolech, v Podsedicích na Litoměřicku a v Olešnici v Podkrkonoší. Oba provozuje Granát Turnov. Svým zákazníkům tak poskytuje jistotu, že kupují šperky s pravými kameny.

„Přestože si při těžbě pomáháme těžkou technikou, je celý proces velmi ekologický. Při zpracování vytěženého materiálu používáme pouze cirkulující vodu, na závěr procesu pak celou těžební oblast rekultivujeme. Z jedné tuny vytěženého materiálu vytřídíme zhruba 14 gramů českého granátu, což je ekvivalent jedné kávové lžičky,” popisuje Petra. České granáty třídí v Turnově ručně a pro výrobu do šperků používají pouze ty, které splňují standardy nejvyšší kvality. Precizní práce brusičů pak podporuje jedinečnou barvu kamene. Český granát se díky nim rozehraje oslňujícími světelnými odrazy.

„České granáty si stále více získávají oblibu u mladých zákaznic. V kurzu jsou například šňůrkové Shamballa náramky. Severočeští skláři pro Granát Turnov české granáty zalévají do těžítek nebo jimi zdobí sklenice na víno," uzavírá Petra své vyprávění. A jak se vůbec Turnov stal centrem granátového šperku, když v okolí žádné naleziště není?

Mekka českého granátu

Lidé pod Kozákovem odpradávna nacházeli jiné drahé kameny. To do nedalekého Turnova přitahovalo šikovné lidi, kteří je dokázali brousit a zasazovat do šperků. Už v roce 1884 vznikla v Turnově odborná škola pro úpravu drahých kamenů, což určilo směřování regionu až dodneška. Řemeslníky přirozeně následovali obchodníci. Záběr se rozšířil i o český granát, který na našem území získal oblibu již v dávných dobách Keltů. Vždy je měli v oblibě panovníci, hlavně Rudolf II. nebo Marie Terezie. Ta dokonce zakázala vývoz surových českých granátů a zajistila tak pro české šperkaře monopol na zpracování.

Místní jsou na český granát náležitě hrdí. Více o historii a současnosti výroby granátových šperků uslyšíte na liberecké PechaKucha Night ve středu 30. srpna. Na pódium přijde obchodní ředitelka Granátu Turnov Petra Pavlištová a spolu s ní kurátor sbírkových fondů mineralogie Muzea Českého ráje Jan Bubal. Nenechte si ujít také Den otevřených dveří, v sobotu, 14. října 2023, v prostorách Družstva umělecké výroby Granát Turnov.

Doporučené články

Chytré podložky monitorující polohování a vitální funkce seniorů nově pomáhají v Domově důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem a v Rokytnici nad Jizerou
Chytré podložky monitorující polohování a vitální funkce seniorů nově pomáhají v Domově důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem a v Rokytnici nad Jizerou
Snížení rizika proleženin díky reportingu polohování a monitoring vitálních funkcí seniorů, to dokáží chytré podložky, které nově využívají klienti Domova důchodců v Rokytnici nad Jizerou a Jindřichovicích pod Smrkem. V pondělí 10. 6. je zde instaloval Ing. Richard Cimler, Ph.D., vedoucí Centra pokročilých technologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Jeho tým se zabývá tvorbou senzorických systémů pro monitorování osob. V testovacím režimu po dobu čtyř měsíců finančně pomůže domovům projekt Agentury regionálního rozvoje, spol. s. r. o. – EDIH Northeast Bohemia, z něhož bude uhrazeno 75 % nákladů na monitoring.
Komunitní energetika jako cesta k soběstačnosti? V Jilemnici o ní zástupcům měst a obcí přednášel energetický specialista
Komunitní energetika jako cesta k soběstačnosti? V Jilemnici o ní zástupcům měst a obcí přednášel energetický specialista
Hledání potenciálu měst a obcí v rozvoji komunitní energetiky bylo hlavní téma semináře, který v Jilemnici vedl energetický specialista a zakladatel projektu OBEC 2030 Michal Svoboda, mimo jiné také autor publikace Doporučení pro obce ke komunitní energetice z edice Ministerstva pro místní rozvoj.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.