„Ve Finsku jsem měl pocit, že podnikání zkusil každý druhý. Češi jsou opatrnější, ale lepší se to,“ říká Jan Mašek z CzechInvestu

„Ve Finsku jsem měl pocit, že podnikání zkusil každý druhý. Češi jsou opatrnější, ale lepší se to,“ říká Jan Mašek z CzechInvestu

Jan Mašek je ředitelem regionální kanceláře CzechInvest v Liberci, která je významným podporovatelem inovativního podnikání v kraji pod Ještědem. Povídali jsme si o tom, komu jsou služby agentury určené, jak pomáhají nápadům vyrůst a prorazit ve světě i o tom, že se osazenstvo kanceláře nebojí vyhrnout si rukávy a zapojit se do krizového managementu, jak se tomu stalo po ničivém tornádu na Hodonínsku. Přenesli jsme se společně i do Finska. Honza se s námi na závěr podělil o dojmy z pracovní cesty za poznáním inovační infrastruktury města Joensuu v Severní Karélii.

Honzo, můžeš nám krátce představit agenturu CzechInvest?

Od počátku naší existence propagujeme Česko jako dobré místo pro zahraniční investory. V posledních letech jsme se posunuli více k inovativnosti. Věnujeme se podnikatelům a firmám, kteří v naší zemi chtějí vytvářet vyšší přidanou hodnotu. Velké firmy například motivujeme k tomu, aby zde zřizovaly svá vědeckovýzkumná pracoviště. Dvacet let zpátky jsme cílili spíše na ty, které Česko lákalo díky levné a relativně kvalifikované pracovní síle. Teď chceme daleko víc. Nesmí to stát jen na manuální práci.

Zmiňuješ zahraniční investory. S nimi si Czechinvest spojím hned. Vy to máte ale o hodně pestřejší, je to tak?

Máš pravdu, jsme poměrně široce rozkročení v zahraničí i v tuzemsku. Spolupracujeme se starosty, státní správou, malými a středními podniky i startupy. Podpora tuzemských startupů je naším velkým tématem, se starosty zase řešíme brownfieldy na katastrech jejich obcí.

Je toho opravdu hodně. Zdálo se, že koronakrize s ekonomikou pořádně zahýbe, ale zatím to není tak horké. Firmy pořád hledají kvalifikované lidi a mají chuť jít do nových výzev. Vzdělanostní struktura společnosti se také za posledních dvacet let změnila. Náš trh práce má co nabídnout, i když by to mohlo být ještě lepší... ale to je na delší debatu. My víme, jaké profily absolventů chybí, změnit osnovy na školách je ale běh na roky.

Přestože toto téma nespadá primárně do naší gesce, snažíme se přispívat. V regionech pořádáme Ideathony pro studenty středních škol a univerzit. Jsou to 24hodinové akce, na kterých si mladí lidé vyzkouší pracovat s inovativními nápady. K dispozici mají mentory z praxe, vítěze čekají zajímavé ceny. V Liberci jsme na jaře pořádali již druhý ročník, na třetím právě začínáme pracovat.

Zmínil jsi podporu inovativního podnikání. Co si pod tím představit konkrétně?

Máme dva programy, které právě teď rozbíháme. V běhu je Technologická inkubace, za nás nejambicióznější program systematické podpory startupů v Česku. Hledáme inovativní nápady, za kterými je kus odvedené práce. Za to nabízíme širokou finanční podporu. Startupy ji mohou využít na technický vývoj svých produktů a služeb, na rozvoj obchodních a marketingových aktivit, na transfer technologií do praxe a na mnoho dalšího.

Druhý program Internacionalizace spustíme v první polovině příštího roku. Má to sice trochu krkolomný název (směje se), ale věříme, že to bude u startupů úspěšné. Chceme jim pomoci do zahraničí. V ideálním případě program naváže právě na Technologickou inkubaci.

Jaké jsou parametry Technologické inkubace, kdy a jak bude možné zažádat o podporu?

Technologická inkubace běží od poloviny letošního roku. V první výzvě rozdělíme necelých 100 milionů korun, každý subjekt může dosáhnout na 1,6 až 5 milionů korun. Cílíme na startupy, které se věnují oblastem mobility, umělé inteligence, kulturním a kreativním průmyslům a začtvrté cirkulární ekonomice a ekoinovacím. První výzva je v tento moment už uzavřená, aktuálně vyhodnocujeme došlé žádosti. Nicméně nekončíme. Druhá výzva se chystá na podzim a šance bude opět ve čtyřech zmíněných oblastech plus přidáme vesmírné technologie a zdravotnictví. Poslední téma teď mezi startupy zažívá velký boom, bezesporu je to díky pandemii COVID-19. Přihlášku najdou zájemci na stránkách CzechInvestu, naše regionální kancelář je připravena v případě potřeby pomoci.

V podpoře startupů nejste v regionech jediní, ve většině z nich působí krajská inovační centra...

Ano, s většinou z nich spolupracujeme. Určitě není naším záměrem si konkurovat. Nedávalo by to smysl. Finanční prostředky získané v programu Technologická inkubace mohou startupy uplatnit i za služby poskytované krajskými inovačními centry. Dokonce to i doporučujeme. Je důležité, aby vznikaly místní startupové komunity, aby o sobě ti začínající podnikatelé věděli. To je právě úkol pro inovační centra.

Zmiňoval jsi program Internacionalizace. Ještě neběží, ale vím, že startupy už do zahraničí úspěšně vysíláte.

Máme s tím dobré zkušenosti i v našem kraji. Třeba liberecké HARDWARIO, které se zabývá velmi perspektivní oblastí internetu věcí, jsme v rámci programu CzechAccelerator vyslali do Londýna. Díky zkušenostem, které tam pod naším vedením získali, si v britské metropoli otevřeli pobočku. Founder Alan Fabik nám pak zpětně potvrdil, že bez nás by se do tak odvážného kroku nejspíš sami nepustili.

Chápu správně, že o tuzemsku přemýšlíte jako o odrazovém můstku. Zcela zásadní je pro české startupy, aby se uměly prosadit v zahraničí.

Rozhodně. Snažíme se o to na několika frontách. Spolupracujeme například s Creative Business Network, neziskovkou podporující startupy z kulturních a kreativních průmyslů. Už 10 let pořádají soutěž Creative Business Cup a my pořádáme národní kolo. Nápady z Česka mají úspěch, v letošním roce se dokonce český startup Sensio umístil se svým produktem MyCello ve světovém finále na třetí příčce.

Opusťme teď téma startupů. Ty jsi zmiňoval brownfields, nevyužité, zanedbané nemovitosti. Viděl jsem, že se poměrně aktivně zasazujete o jejich obnovu.

Zahraniční i tuzemské investory propojujeme s vlastníky nevyužitých nemovitostí a pokud najdou společnou řeč, řešíme to s nimi dál. Dnes máme pravděpodobně nejširší databázi takových objektů v Česku. V plánu je její digitalizace a otevření veřejnosti.

V Národním plánu obnovy jsou na revitalizaci brownfieldů vyčleněny 3,3 miliardy korun. Snažíme se být nápomocni a řešíme to se starosty v regionech. Zcela logicky je toto téma zajímá. V Libereckém kraji se takto plánuje revitalizace bývalého areálu BEKON v Hrádku nad Nisou. Je to stará fabrika, kterou chce město revitalizovat a vytvořit tak celou novou čtvrť. Mají zde vzniknout byty, městský archiv a depozitář nebo dům sportu. Na město o velikosti necelých osmi tisíc obyvatel je to nesmírně odvážný projekt s velkým potenciálem změnit jednu jeho část k lepšímu.

Ve spolupráci s Asociací pro rozvoj infrastruktury jsme uchopili téma PPP projektů, tedy využití soukromého kapitálu při výstavbě veřejné infrastruktury. Zatím k tomu mají na městech rezervovaný postoj způsobený opatrností a jen minimálními zkušenosti s tímto druhem projektů. Snažíme se jim trpělivě vysvětlovat výhody a hledat cesty, jak tento model financování využívat ku prospěchu věci.

Jak zasahuje CzechInvest v krizích?

Sebereme se a jedeme do zasažených oblastí jako v případě tornáda na Hodonínsku. Pomáhali jsme podnikatelům a firmám přímo v terénu vyplňovat žádosti o podporu, provedli jsme je celým tím procesem.

Po vypuknutí války na Ukrajině jsme vytvořili internetový portál, který propojuje firmy poptávající zaměstnance a Ukrajince, kteří u nás našli azyl. Další velké téma, ve kterém se budeme v úzké spolupráci s agenturou CzechTrade angažovat, je rekonstrukce válkou zničené Ukrajiny. Možná se to nezdá, ale obnova tamní infrastruktury začíná být již dnes velkým tématem. České firmy s ní mohou pomoci, je to pro ně příležitost.

Nedávno jsi se vrátil z pracovního pobytu ve Finsku. Měl jsi možnost nahlédnout pod pokličku tamního inovačního prostředí. Co tě nejvíc zaujalo?

Letěl jsem do města Joensuu v Severní Karélii, které je jen o trochu menší než Liberec. Zaujala mě už první věc, na kterou jsem tam mezi lidmi narazil. Oni neberou jako šílenost, když člověk opustí jistotu zaměstnání a jde podnikat. U nás pořád cítím jistou averzi k podnikání, lidé se bojí na sebe vzít riziko a raději zůstávají zaměstnáni.

Nutno podotknout, že ve Finsku mají špičkově nastavený systém podpory a vzdělávání. Místní univerzita chrlí absolventy, kteří rovnou přecházejí do fáze inkubace v městském podnikatelském hubu. A není to jenom univerzita, kdo ten hub zásobuje. K podnikavosti tam vedou své žáky i učiliště, která jsou ale svým přístupem ke vzdělávání žáků na míle daleko od těch našich. Kreativita, inovativnost a podstupování rizika prolíná dokonce i do základního vzdělávání a jak vidno, nese to své ovoce.

Při návratu do české reality mi z toho bylo trochu smutno. Na druhou stranu mě to utvrdilo v tom, že kráčíme správným směrem a že naše programy na podporu startupů dávají smysl. V globální konkurenci vyhraje ten, kdo bude nejlépe pracovat s inovacemi. Ten, kdo je dokáže nejlépe přetavit ve funkční a dobře ohodnocený produkt.

Doporučené články

Darina Jašíková z CXI TUL: Věda a výzkum jsou kolektivní sporty
Darina Jašíková z CXI TUL: Věda a výzkum jsou kolektivní sporty
Vystudovala humanitní gymnázium, nechybělo málo a stala se z ní úspěšná právnička. Chvíle strávené v dětství s dědečkem v dílně ji ale nakonec přitáhly k technice a chuti přicházet věcem na kloub. Věda a výzkum u Dariny Jašíkové, která působí jako seniorní výzkumná pracovnice v Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CXI TUL, nakonec vyhrály na plné čáře. Vedle práce v laboratoři přednáší Darina na Fakultě mechatroniky TUL a když se zrovna nevěnuje výzkumu, zaměstnávají ji její hudební projekty. Jak klikatá může být cesta k bílému plášti a co musí mít dobrý výzkumník? Nejen o tom jsme si s Darinou na sklonku léta společně popovídali.
Student Business Club zve na záříjový SBC Camp na TULce
Student Business Club zve na záříjový SBC Camp na TULce
V polovině září, tedy ještě před ostrým startem akademického roku, proběhne na Technické univerzitě v Liberci první ročník SBC Campu. Pořadatelé ze Student Business Clubu slibují tři dny naplněné hodnotnými informacemi pro všechny, kteří byť jen ve skrytu duše uvažují o vykročení na podnikatelskou dráhu. Pokud mezi ně patříte, zablokujte si v kalendáři tři po sobě jdoucí odpoledne 19.-21. září vždy od jedné hodiny.
Petra Doubková spouští s EcoHaus zelenou revoluci v praní prádla. Na své prací papírky vybrala crowdfundingem téměř půl milionu
Petra Doubková spouští s EcoHaus zelenou revoluci v praní prádla. Na své prací papírky vybrala crowdfundingem téměř půl milionu
Petra Doubková studuje na Technické univerzitě v Liberci průmyslové inženýrství a zároveň pracuje ve Středisku pro vědu a výzkum Krajské nemocnice Liberec. Kdybyste nabyli dojmu, že při takovém vytížení není možné rozjíždět úspěšný startup, budete na omylu. Petra bojuje za lepší životní prostředí a na trh pod značkou EcoHaus uvádí prací papírky, které strčí do kapsy těžké a neekologické prášky. Pro svůj nápad nadchla stovky lidí, v jarní crowdfundingové kampani jí na rozjezd přispěli téměř půl milionem korun.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.