Jak si v dnešní době stojí vodík na pomyslném žebříčku zdrojů energie? A kdo zajímavý s ním pracuje v Libereckém kraji a jeho bezprostředním okolí? To jsme se na začátku listopadu vydali prozkoumat s pětadvaceti zájemci, odborníky v oblasti energetiky, ale i s čistými nadšenci do nových technologií.
První zastávkou se stala firma DEVINN, jablonecký integrátor vodíkových systémů v energetice a dopravě. K vidění byl jeho inovativní systém pro skladování energie. Vodík si zde vyrábějí sami za pomoci fotovoltaických panelů umístěných na střeše a ukládají ho do nádrže o kapacitě zhruba 50 kilogramů. „Tato technologie má nespornou výhodu v tom, že výrobu, skladování i spotřebu energie lze plánovat velmi variabilně a zároveň uchovat velké množství energie,“ vysvětlil Jan Mašek z DEVINNu. V Jablonci nad Nisou využívají produkovaný vodík na pokrytí spotřeby svých výrobních hal i pro testy v rámci projektů.
Kromě toho se firma podílí na vývoji dalších technologií budoucnosti, například spolupracuje na vývoji bateriových úložišť nebo vodíkového nákladního speciálu Tatra Force e-Drive s palivovými články. Na úspěšnou spolupráci s kopřivnickým výrobcem před nedávnem navázala projektem vývoje a výroby vodíkové plnicí stanice.
Výzkum vodíkových technologií
Následovala trocha teorie. Úvod do vodíkové problematiky obstaral Jan Sochor z České vodíkové technologické platformy HYTEP. Podle Vodíkové strategie ČR plánuje naše země do roku 2030 vybudovat kapacitu pro výrobu 20 000 tun obnovitelného vodíku s ohledem na povinnosti vyplývající z unijní legislativy, což přináší řadu výzev i příležitostí. Řeč byla i o dotačních programech zaměřených na podporu výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, například o výzvě pro výrobu obnovitelného vodíku v rámci programu GREENGAS z Modernizačního fondu.
Josef Břoušek z Technické univerzity v Liberci představil výzkum v oblasti mobility. Výzkumníci TULky pak dále pracují na budování infrastruktury umožňující testovat využití vodíku a zaměřují se i na bezpečnostní otázky spojené s ukládáním vodíku do podzemí.
Velmi zajímavá byla vize energetické soběstačnosti dlouhodobě progresivní obce Jindřichovice pod Smrkem. Její starosta Martin Vondráček popsal, jak jako jediní zástupci obcí a měst v Česku vstoupili do vodíkové asociace. Nyní pracují na plánu, jak ukládat energii z větrných a solárních elektráren pro sezónní využití, ať už díky vodíku, nebo jiným technologiím.
Program zakončila návštěva v celosvětovém měřítku jedinečného zařízení Energy nest ve Vraňanech u Mělníka. Tento inovativní energetický zdroj flexibilně reaguje na situaci v síti a přispívá k její stabilizaci. Jeho inovativnost spočívá v kombinaci hned několika různých technologií, které zahrnují plynové turbíny s motory odvozenými od leteckých motorů, a bateriové úložiště, které je největší v České republice.
Ve Vraňanech mimo jiné plánují do budoucna, pokud na to budou příhodné podmínky, zavést vodíkové hospodářství, tzn. energii z fotovoltaik či dalších obnovitelných zdrojů převádět na vodík a prodávat na trhu. Napomoci by tomu mohla nová legislativa usnadňující využívání obnovitelných zdrojů.
Energetika v Libereckém kraji
Výjezd za vodíkovými technologiemi nebyl jedinou letošní aktivitou Agentury regionálního rozvoje ve spolupráci s Libereckým krajem. Tématu se dlouhodobě věnuje Platforma moderní energetiky v Libereckém kraji. Propojuje odborníky v oblasti energetiky s politiky a podnikateli. Pomáhá přinést do Libereckého kraje zajímavé trendy, know how i akce. Svou troškou může přispět každý – ať už jako aktivní účastník nebo posluchač se zájmem o energetiku. Stačí se nám ozvat.
