Vznik krajského centra pro kyberbezpečnost o krok blíž. Nejvyšší čas, říkají radní

Vznik krajského centra pro kyberbezpečnost o krok blíž. Nejvyšší čas, říkají radní

Pomoci hladkému rozjezdu krajského Juniorního centra zaměřeného na boj s kybernetickými hrozbami. To je hlavní závazek memoranda o spolupráci mezi Agenturou regionálního rozvoje a Střední průmyslovou školou v České Lípě. Podepsali ho koncem února přímo v jedné z IT učeben budoucího centra ředitelé obou organizací.

Kybernetická kriminalita ve světě podle některých statistik již od půlky minulé dekády předehnala tu klasickou. V objemu peněz, které zločinci v kyberprostoru protočí, i v ziskovosti. Z digitálního světa se navíc v posledních letech stalo líté bojiště hybridních válek. Obojí nutí státy a jejich samosprávy reagovat. Jednou z reakcí v Libereckém kraji je i zapojení Agentury regionálního rozvoje (ARR) do urychlení procesu přípravy centra.

„Události posledních dní to jen podtrhují. Opravdu je nejvyšší čas dohnat to, co Česko za poslední roky zameškalo. Budiž nám v regionu přičteno k dobru, že jsme s ARR začali budovat centrum již v loňském roce. Dnes máme jasný směr a cíl, který naplníme,” říká Dan Ramzer, náměstek hejtmana pověřený řízením resortu školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

„Svět se mění, přesouvá se do online prostředí a ruku v ruce s tím roste riziko kybernetických hrozeb,” říká Petr Veselý, ředitel Střední průmyslové školy v České Lípě, kde se budou v budoucnu školit odborníci na kybernetickou a informační bezpečnosti. „V souvislosti s jeho vznikem nás čeká modernizace infrastruktury. Nejvíc ovšem budeme muset zapracovat na vzdělávání a měkkých dovednostech,“ dodává Veselý. Centrum má sloužit jak pro žáky českolipské školy, tak v dalších fázích pro žáky a pedagogy ostatních krajských škol, pro firmy a veřejnost.

Podle Veselého je součástí plánů i zařazení českolipského centra do sítě krajských Juniorních center excelence (JCE), kterou podporuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Cílem sítě je mimo jiné sdílení příkladů dobré praxe, vzdělávacích materiálů i technických prostředků. Nedílnou součást spolupráce tvoří soutěže mezi tzv. Cyberteams. Žáci si budou moci zahrát na četníky a zloděje, prověřit své znalosti a dovednosti a získat cenné zkušenosti do praxe.

Studie základním kamenem

Co všechno bude potřeba upřesní začátkem dubna studie proveditelnosti financovaná z rozpočtu Libereckého kraje. Intenzivně na ní pracuje tým odborníků na kybernetickou bezpečnost spolu s českolipskou školou. „Napoví nám, jak bude potřeba centrum vybavit, jaký hardware a software bude nutné pořídit i co to pro nás bude znamenat na straně lidských zdrojů. Prostřednictvím ARR se v předstihu začínáme zajímat o možnosti získání jak národních, tak evropských dotačních zdrojů,” komentuje uzavření memoranda Jiří Ulvr, radní pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

„ARR se velkou měrou podílela na přípravě koncepce centra. Uzavřením spolupráce tak škola získala partnera, který má vybudované kontakty na odborníky v oblasti kybernetické bezpečnosti a k tomu i praktické zkušenosti se získáváním dotačních zdrojů. Věřme, že aktuální situace povede v Evropě k uvolnění adekvátních částek do této oblasti a že se nám je podaří získat pro region. Je to na místě,” uzavírá Ulvr.

Doporučené články

Liberecký kraj chce posílit vazby na Silicon Saxony. Hledá recept, jak na to
Liberecký kraj chce posílit vazby na Silicon Saxony. Hledá recept, jak na to
V polovině listopadu se na akci Agentury regionálního rozvoje a Libereckého kraje setkali u kulatého stolu odborníci z veřejného i byznysového prostředí. Spojilo je téma, které dnes patří k nejzásadnějším. Polovodiče, které jsou považovány za základní stavební kámen a nervový systém moderní ekonomiky. Diskutující hledali recept na to, jak v našem regionu využít potenciál rozvíjejícího se ekosystému německých Drážďan, známého jako Silicon Saxony.
‚Budoucnost mobility nebude černobílá,‘ říká Josef Břoušek z CXI TUL
‚Budoucnost mobility nebude černobílá,‘ říká Josef Břoušek z CXI TUL
Alternativní pohony a autonomní systémy nejsou jen vizí budoucnosti. Elektromobil se stává běžnou součástí silnic, vodíkový pohon boduje v náročných klimatických podmínkách a autonomní systémy otevírají nové možnosti pro logistiku i průmysl. Výzkumné týmy na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI TUL) zkoumají, za jakých podmínek budou tyto technologie fungovat nejlépe v praxi.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.