Krajské týmy RIS3 se setkaly v Liberci, sdílely zkušenosti s podporou inovací v regionu

Krajské týmy RIS3 se setkaly v Liberci, sdílely zkušenosti s podporou inovací v regionu

Na přelomu března a dubna se v Liberci setkali zástupci regionálních rozvojových agentur, inovačních center a dvou ministerstev, MPO a MŠMT. Společným tématem k diskuzi bylo naplňování krajských RIS3 strategií. Smyslem RIS3 je maximálně využít silných stránek a jedinečných příležitostí, které přináší hospodářské zázemí a výzkumné a inovační kapacity jednotlivých krajů České republiky.

„V Libereckém kraji stavíme na silné tradicí strojírenství, která vždy umožňovala rozvoj dalším odvětvím. Historicky sklářství, bižuterii nebo textilu, dnes podstatně širší škále odvětví. V dnešních dnech se do popředí stále více dostávají moderní informační a komunikační technologie. V dynamice růstu ICT jsme dokonce za poslední dekádu na prvním místě v republice,” zhodnotil na úvod situaci v regionu Jiří Ulvr, radní pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

O aplikaci RIS3 strategie v Libereckém kraji se účastníci setkání mohli přesvědčit na několika místech v Liberci. První den setkání jim zázemí poskytla Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, při které kraj zbudoval a tři roky provozuje špičkové Centrum odborného vzdělávání. Návštěva učeben COV byla součástí programu, stejně tak i prohlídka laboratoří klastrové organizace Nanoprogress v nedalekém Ústavu pro nanomateriály pokročilé technologie a inovace CxI TUL. Klastr a Agentura regionálního rozvoje, resp. její tým Smart Akcelerátor, jsou partnery v oblasti propagace nanotechnologií směrem k širší veřejnosti v regionu. Stěžejním bodem prvního dne se stalo sdílení dobré praxe mezi kraji.

Podnikatelská inkubace akceleruje inovace

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje (RRAPK) představila pilotní projekt podnikatelské inkubace. Pilotáž absolvovalo pět vybraných inovativních firem se záběrem od smart technologií v účetnictví, v zavlažování rostlin či při správě měst po inženýrské projekty pro výrobce energetických zařízení a vývoje aplikace pro zlepšení péče o onkologické pacienty. Cílem inkubace bylo naučit zakladatele firem poznat lépe cílovou skupinu zákazníků. Proč právě toto vyhodnotili v Plzni jako klíčové? „Zakladateli inovačních firem jsou nejčastěji technici, kteří vidí klíč k úspěchu v technickém řešení svých produktů či procesů. To ale zpravidla nestačí. Na trhu naopak bývají úspěšnější podniky, které vycházejí z hluboké znalosti potřeb zákazníků, podle nichž volí vlastnosti svých produktů a přizpůsobují jim celé své chování,” říká Lenka Palánová, RIS3 developerka RRAPK.

Vzdělávání jako klíč k inovativnímu myšlení

Velká část projektů se zaměřila na vzdělávání žáků základních a studentů středních škol. Středočeské inovační centrum (SIC) představilo projekt „kyberstáže” pro středoškoláky. Cílem bylo vytvořit ve spolupráci s ČVUT osmiměsíční stipendijní kurz kybernetické bezpečnosti a v pilotáži jej ověřit. To se navzdory začínající pandemii COVID podařilo. Realizační tým na projektu odpracoval celkem 1942 hodin a z dvanácti uchazečů získalo deset mezinárodní certifikát absolventa kurzu.

Na obě cílové skupiny, žáky ZŠ a studenty ŠŠ se zaměřili v Karlovarské agentuře rozvoje podnikání (KARP). Že každý může myslet jako designér, se pokusili vštípit do hlav dětí na pěti školách v regionu. Spolupráci při tom navázali s designéry a mentory z Univerzity Karlovy, Univerzity Hradec Králové a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Výstupem pilotního projektu byly nejen motivovaní žáci a studenti, ale i mobilní expozice Dizajniště, která může i po skončení pilotu putovat po veřejných místech a tematických výstavách celé republiky. Dizajniště mohly například letos v únoru najít děti v prostorách pražského Veletržního paláce.

Projekt zacílený čistě na žáky ZŠ představila domácí Agentura regionálního rozvoje (ARR). V loňském roce společně se science centrem iQLANDIA a inovačním centrem DEX IC uspořádala v otevřené dílně iQFABLAB soutěž Business Talent pro necelé dvě stovky osmáků a deváťáků. Cílem bylo zprostředkovat první zkušenost s podnikavostí v kombinaci s technickým myšlením. Soutěžící si vyzkoušeli realizaci podnikatelského plánu od myšlenky, přes marketing po samotnou výrobu produktu na technologiích otevřené dílny. Vítězná škola pak vyhrála 3D tiskárnu a žáci zábavnou a poučnou noc v planetáriu science centra.

Všechny pilotní projekty najdete na stránkách 1012plus v sekci projekty - setkání RIS3 týmů.

Spolupráce napříč agenturami

Krajské rozvojové agentury a inovační centra jsou důležitými prvky inovačního ekosystému. Jejich RIS3 týmy se cíleně zaměřují na rozvoj vědy, výzkumu a inovací v silných odvětvích svého regionu. Zpravidla na tom spolupracují s krajskými kancelářemi agentur CzechInvest, TAČR, s hospodářskými komorami a dalšími subjekty s podobným posláním.

Proč je to důležité pro budoucnost regionu vystihl na závěr setkání hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Inovacím v Libereckém kraji věnujeme velkou pozornost dlouhodobě. Díky nim se naše ekonomika má šanci měnit na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. V oblasti průmyslu, který živí většinu zaměstnanců v regionu, nás teď čekají velké změny. Ty se neobejdou bez podpory lidí s inovativními nápady a také bez firem, které jsou tady doma a mají vazby k místu, kde podnikají,” uzavřel setkání hejtman s tím, že mnoha změnám již jdeme naproti. „Vždy, když slyším v souvislosti s firmami v regionu slovo montovna, upozorním dotyčného, ať se o tom jde přesvědčit na vlastní oči. Ty takzvané montovny jsou dnes protkané špičkovými technologiemi, ať už jde o sklady nebo výrobní haly. V tom tuzemské i zahraniční firmy za posledních dvacet let udělaly ohromný kus práce.”

Doporučené články

Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Na štítku matrací a polštářů vyráběných Lukášem Vejnarem z Liberce, najdete ve složení konopí a ovčí vlnu. V hlavě má Lukáš desítky nápadů na výrobky spojující tyto dva funkční přírodní materiály. Aktuálně ale nejvíce řeší, jak svou vášeň pro řemeslo přetavit v dobře šlapající podnikatelský projekt a věnovat se už jen šití. Povídali jsme si o výjimečnosti konopí jako materiálu, byrokracii, která se pojí s jeho pěstováním i o tom, jestli se tato rostlina ve své technické formě vrátí na česká pole.
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Petra Matějková Gadasová s manželem Richardem, zakladatelé textilního ateliéru Edgart, si pro své tvoření zrekonstruovali dům v Lázních Libverda v Jizerských horách. V showroomu zde navrhují a s místními švadlenami šijí sítotiskem zdobené šaty a doplňky z přírodních materiálů. Zapředli jsme s Petrou rozhovor na téma, jak se společně s Richardem dostali ke lnu, jak se liší české veletrhy od těch zahraničních i jak pandemie posunula jejich ateliér do digitálu.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.