O záchranu pokladů Libereckého kraje se postarají chytré technologie

O záchranu pokladů Libereckého kraje se postarají chytré technologie

Příkladem, jak mohou chytré technologie pomáhat ve veřejném prostoru, se v dohledné době mají stát dva projekty na Liberecku. Oba zapadají do koncepce Chytřejší kraj pro Liberecký kraj, která vznikla na půdě Agentury regionálního rozvoje a oba cílí na výrazné zlepšení podmínek archivace sbírkových předmětů příspěvkových kulturních organizací. V prvním případě půjde o lokální akci s cílem vybudovat moderní digitalizační pracoviště pro Severočeské muzeum v Liberci, v druhém případě bude mít akce dopad na celý kraj pod Ještědem.

V Českém Dubu, v ideálním těžišti sídel regionálních muzeí a galerií plánuje Liberecký kraj vybudovat moderní centrální depozitář. Návrh počítá s pasivní stavbou, která je v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Technická zařízení jsou koncipována tak, aby jejich údržba, opravy a výměna v průběhu let negativně neovlivňovaly uložené předměty. Budova má být vybavena technologiemi zabraňujícími nepřijatelným výkyvům vnitřního prostředí, a to i v případě dlouhodobého odpojení od zdroje energie.

Soběstačnost budovy je ostatně zásadním požadavkem správců sbírek a důvody jsou nasnadě. Skladování uměleckých děl stejně jako uměleckoprůmyslového dědictví a archeologických nálezů vyžaduje stabilní klima, teplotu a vlhkost, dále pak zamezení přístupu denního světla a výparů chemických látek. Zapotřebí je eliminovat rizika zatopení a dalších živelných katastrof. Tyto požadavky se promítají nejen do projektu, ale i do výběru lokace depozitáře. Volba padla na areál společnosti Silnice LK na severním okraji Českého Dubu.

Zajímavostí je zvolená forma vypracování projektové dokumentace, metoda Building Information Modeling (BIM). Projektanti nejprve vytvoří digitální dvojče stavby. Díky tomuto kroku dojde ke zpřesnění následných prací, lépe se odstraní chyby a nedostatky. V regionu takto vzniklo například jablonecké OC Central nebo sídlo Lesy ČR. Liberecký kraj nyní hledá vhodné dotační tituly na financování stavby, jejíž cena se odhaduje na 200 milionů korun.

Řádově nižší, avšak neméně zajímavější plánovanou investicí je nové digitalizační pracoviště Severočeského muzea v Liberci. Muzeum chce získat řadu moderních technologií a stát se v oblasti digitalizace sbírkových předmětů soběstačné. Aby se to podařilo, požádal kraj o dotaci na vybavení umožňující digitalizaci dvou i třírozměrných předmětů. Seznam čítá řadu zajímavých technologií počínaje fotografickým ateliérem s full frame fotoaparátem přes specializované knižní scannery až po špičkový 3D Laser scanneru v hodnotě několika milionů korun. Nedílnou součástí každého sbírkového předmětu se tak stane i jeho kvalitní digitální otisk.

Úvahy jdou nejen směrem ke zkvalitnění péče o kulturní dědictví kraje, ale i k umožnění dálkového přístupu ke sbírkovým předmětům skrze portál eSbírky. Na své si přijdou profesionální i amatérští badatelé a zájemci o historii, školy, jejich žáci a studenti. Kraj si od tohoto kroku slibuje mimo jiné zvýšení zájmu u mladé generace, která na online technologiích de facto vyrostla.

Doporučené články

Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Na štítku matrací a polštářů vyráběných Lukášem Vejnarem z Liberce, najdete ve složení konopí a ovčí vlnu. V hlavě má Lukáš desítky nápadů na výrobky spojující tyto dva funkční přírodní materiály. Aktuálně ale nejvíce řeší, jak svou vášeň pro řemeslo přetavit v dobře šlapající podnikatelský projekt a věnovat se už jen šití. Povídali jsme si o výjimečnosti konopí jako materiálu, byrokracii, která se pojí s jeho pěstováním i o tom, jestli se tato rostlina ve své technické formě vrátí na česká pole.
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Petra Matějková Gadasová s manželem Richardem, zakladatelé textilního ateliéru Edgart, si pro své tvoření zrekonstruovali dům v Lázních Libverda v Jizerských horách. V showroomu zde navrhují a s místními švadlenami šijí sítotiskem zdobené šaty a doplňky z přírodních materiálů. Zapředli jsme s Petrou rozhovor na téma, jak se společně s Richardem dostali ke lnu, jak se liší české veletrhy od těch zahraničních i jak pandemie posunula jejich ateliér do digitálu.
Vložením e-mailu souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů.