„Věda patří všem! Dlouho byla pod zámkem, teď to chceme v Eurodocu změnit," říká Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci
Plánoval stát se jaderným fyzikem, či lékařem. Ondra Havelka nakonec na doporučení vedoucího výzkumného oddělení Ústavu jaderného výzkumu v Řeži zakotvil v Liberci a jako svůj obor si zvolil nanotechnologie. Mimo bádání na Technické univerzitě v Liberci zastává pozice v šesti organizacích od Rady vysokých škol až po Eurodoc, Evropskou radu pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky. Ondřej tak spoluvytváří nová pravidla pro začínající vědce a studující experty v Česku a obecně kope za studenty na těch nejvyšších místech. Povídali jsme si s ním o tom, co všechno chystané reformy přinesou, proč se on sám angažuje a jak to všechno stíhá.
„Znalosti IT přinášejí užitek dětem i špičkovým profesionálům," říká Jana Vitvarová z Fakulty mechatroniky TUL
Jana Vitvarová je vysokoškolskou pedagožkou. Na Technické univerzitě v Liberci předává studentům své bohaté znalosti a zkušenosti ze světa informačních technologií. Sama byla jednou z prvních slovenských Erasmaček a z nespočtu studijních pobytů (nejen v rámci programu Erasmus) si domů přivezla obrázek o tom, jak se dají věci dělat jinak. Dnes je překlápí do výuky na TULce v Liberci, který se stal jejím novým domovem. Co ji přivedlo ze židle v galwayském výzkumném institutu za katedru ve městě pod Ještědem a proč bychom se všichni měli učit informatiku? Dozvíte se v našem novém článku.
„Ve Finsku jsem měl pocit, že podnikání zkusil každý druhý. Češi jsou opatrnější, ale lepší se to,“ říká Jan Mašek z CzechInvestu
Jan Mašek je ředitelem regionální kanceláře CzechInvest v Liberci, která je významným podporovatelem inovativního podnikání v kraji pod Ještědem. Povídali jsme si o tom, komu jsou služby agentury určené, jak pomáhají nápadům vyrůst a prorazit ve světě i o tom, že se osazenstvo kanceláře nebojí vyhrnout si rukávy a zapojit se do krizového managementu, jak se tomu stalo po ničivém tornádu na Hodonínsku. Přenesli jsme se společně i do Finska. Honza se s námi na závěr podělil o dojmy z pracovní cesty za poznáním inovační infrastruktury města Joensuu v Severní Karélii.
Darina Jašíková z CXI TUL: Věda a výzkum jsou kolektivní sporty
Vystudovala humanitní gymnázium, nechybělo málo a stala se z ní úspěšná právnička. Chvíle strávené v dětství s dědečkem v dílně ji ale nakonec přitáhly k technice a chuti přicházet věcem na kloub. Věda a výzkum u Dariny Jašíkové, která působí jako seniorní výzkumná pracovnice v Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CXI TUL, nakonec vyhrály na plné čáře. Vedle práce v laboratoři přednáší Darina na Fakultě mechatroniky TUL a když se zrovna nevěnuje výzkumu, zaměstnávají ji její hudební projekty. Jak klikatá může být cesta k bílému plášti a co musí mít dobrý výzkumník? Nejen o tom jsme si s Darinou na sklonku léta společně popovídali.
Petra Doubková spouští s EcoHaus zelenou revoluci v praní prádla. Na své prací papírky vybrala crowdfundingem téměř půl milionu
Petra Doubková studuje na Technické univerzitě v Liberci průmyslové inženýrství a zároveň pracuje ve Středisku pro vědu a výzkum Krajské nemocnice Liberec. Kdybyste nabyli dojmu, že při takovém vytížení není možné rozjíždět úspěšný startup, budete na omylu. Petra bojuje za lepší životní prostředí a na trh pod značkou EcoHaus uvádí prací papírky, které strčí do kapsy těžké a neekologické prášky. Pro svůj nápad nadchla stovky lidí, v jarní crowdfundingové kampani jí na rozjezd přispěli téměř půl milionem korun.
Design jako konkurenční výhoda. CzechTrade podpoří i vaše designové studio
Design Centrum CzechTrade přispívá k tomu, že se i začínající či méně známí čeští designéři dostávají k zajímavým světovým zakázkám. A zvučná jména českého designu jako Liběna Rochová nebo Olgoj Chorchoj jsou zase ve světě lépe vidět. Z druhé strany vzato, české podniky díky CzechTrade a jeho databázi nacházejí pro design svých produktů špičkové profesionály. Využívají toho stále častěji, uvědomují si totiž, že pro ně design znamená velkou konkurenční výhodu.
Hlavně, ať nápady neleží v šuplíku. Lucie Ligasová posouvá český nanovýzkum vpřed
Místo trendy džín si jako desetiletá k narozeninám přála mikroskop a vždy chtěla věcem přijít na kloub. Lucie Ligasová se na dráhu vědy a výzkumu definitivně vydala po setkání s profesorem Davidem Lukášem, jednou z ikon libereckého nanovýzkumu. Na jeho přednášce jí učaroval generátor, který chrlil chomáče jinak okem neviditelných vláken. Zrodilo se tak celoživotní poslání. Dnes zastává Lucie manažerskou pozici a pomáhá firmám sdruženým v klastru Nanoprogress uvádět poznatky českého nanovýzkumu do praxe. Chybí jí práce v laboratoři? Jaká byla její cesta a jaké to je, dělat svět více a více nano?
Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Na štítku matrací a polštářů vyráběných Lukášem Vejnarem z Liberce, najdete ve složení konopí a ovčí vlnu. V hlavě má Lukáš desítky nápadů na výrobky spojující tyto dva funkční přírodní materiály. Aktuálně ale nejvíce řeší, jak svou vášeň pro řemeslo přetavit v dobře šlapající podnikatelský projekt a věnovat se už jen šití. Povídali jsme si o výjimečnosti konopí jako materiálu, byrokracii, která se pojí s jeho pěstováním i o tom, jestli se tato rostlina ve své technické formě vrátí na česká pole.
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Petra Matějková Gadasová s manželem Richardem, zakladatelé textilního ateliéru Edgart, si pro své tvoření zrekonstruovali dům v Lázních Libverda v Jizerských horách. V showroomu zde navrhují a s místními švadlenami šijí sítotiskem zdobené šaty a doplňky z přírodních materiálů. Zapředli jsme s Petrou rozhovor na téma, jak se společně s Richardem dostali ke lnu, jak se liší české veletrhy od těch zahraničních i jak pandemie posunula jejich ateliér do digitálu.
