Sní o vlastním konopném políčku a tkalcovském stavu. Lukáš Vejnar chce v regionu oživit zaniklou tradici
Na štítku matrací a polštářů vyráběných Lukášem Vejnarem z Liberce, najdete ve složení konopí a ovčí vlnu. V hlavě má Lukáš desítky nápadů na výrobky spojující tyto dva funkční přírodní materiály. Aktuálně ale nejvíce řeší, jak svou vášeň pro řemeslo přetavit v dobře šlapající podnikatelský projekt a věnovat se už jen šití. Povídali jsme si o výjimečnosti konopí jako materiálu, byrokracii, která se pojí s jeho pěstováním i o tom, jestli se tato rostlina ve své technické formě vrátí na česká pole.
Patnáctery lněné šaty prodala před dvaceti lety během hodiny. Dnes Petra M. Gadasová s manželem vedou úspěšný textilní ateliér Edgart
Petra Matějková Gadasová s manželem Richardem, zakladatelé textilního ateliéru Edgart, si pro své tvoření zrekonstruovali dům v Lázních Libverda v Jizerských horách. V showroomu zde navrhují a s místními švadlenami šijí sítotiskem zdobené šaty a doplňky z přírodních materiálů. Zapředli jsme s Petrou rozhovor na téma, jak se společně s Richardem dostali ke lnu, jak se liší české veletrhy od těch zahraničních i jak pandemie posunula jejich ateliér do digitálu.
„Rozhodnutí stáhnout výrobu z Asie do Evropy rozhodně nelitujeme,” říká Jiří Doubrava z Direct Alpine
Navrhují v Liberci, šijí především v Česku a na Slovensku. Pod taktovkou Jiřího Doubravy, jehož děda i táta pracovali v textilním průmyslu, konkrétně v liberecké Textilaně. Děda dokonce na pozici ředitele. Před více jak deseti lety se Jiřího předchůdci v managementu firmy Direct Alpine rozhodli přesunout výrobu z Asie do Evropy. On toho ani dnes, přes růst výrobních nákladů o desítky procent, nelituje. Naopak ve skrytu duše touží začlenit do firmy vlastní šicí dílnu.
Rozmontované stroje schovávala po skříních. Lásku k řemeslu zašívá Xénia Gajdošová už tři roky do českých kšiltovek
Když si s Xénií, která stojí za značkou ručně šitých kšiltovek X.style, začnete povídat o její tvorbě, je pravděpodobné, že se hovor dříve či později stočí ke dvou nebo čtyřjehlovému stoji, případně k mašině na výšivky. Právě vášeň pro staré stroje ji dovedla k současnému podnikání. Jak dlouho jí trvalo naučit se šít kšiltovku a kolik strojů teď najdete za dveřmi X.style dílny v Liberci? Odpovědi hledejte na následujících řádcích.
Len se nerovná utěrka. Návrhářka Martina Benešová z MYM-eco svou tvorbou obnovuje tradici šití z přírodních materiálů
Udržitelnost a pomalá móda jsou pojmy, které určují tvorbu Martiny Benešové, mladé návrhářky zasazující se o obnovu tradic výroby ze lnu a přírodních materiálů na Českolipsku potažmo v severních Čechách. Proč v udržitelnosti len vyhrává nad bavlnou, jak se k tématu pomalé módy staví velké módní řetězce a jak propagovat oblečení, které se opírá o základní myšlenku nevyrábět ve zbytečném množství? Na odpovědi jsme se návrhářky zeptali osobně.
Parkourista s notýskem na nápady. Martin Skalník vyrábí batoholedvinky, o kterých při sportu nevíte
Vytáhl ze šuplíku nápad a uspěl v soutěži pro start-upisty. Od té doby s jeho Binderem, ledvinkou na sport s vlastnostmi batohu, do terénu vyrazily už stovky běžců. Ačkoliv snil o vývoji počítačových her, zápisník na nápady, který třímal v podpaží při každém kroku, mu zamíchal kartami. S Martinem Skalníkem, sportovcem a vizionářem z MASK Gear, jsme probrali podnikání ve virtuálním i offline světě, řízení firmy na rodičovské, i tři vlastnosti, které musí začínající podnikatel mít, aby uspěl.
Technologický nadšenec? To su, říká David Pařízek, který za výrobou spacáků přesídlil z Brna do Liberce
David Pařízek je novopečený student TULky, ale hlavně zkušený podnikatel z Brna, který se za byznysem přestěhoval pod Ještěd. Společně s Evou Hrstkovou vyrábí pod značkou KWAK spacáky, které vás v teple udrží i na expedici v Himalájích. Jako jediní na světě spojují dohromady českou aplikovanou nanotechnologii a husí prachové peří. Jak se z nápadu na designový spacák na míru stal úspěšný byznys, který se chystá expandovat do Evropy i za oceán?
Textil se vrací na Liberecko: Kdysi prosperující centrum textilu se mění v centrum světových inovací
Cesta, jak udržet textilní průmysl v Česku konkurenceschopný, vede přes pokročilé technologie. V roce 2018 necelá třetina (28,5 %) českých textilních firem intenzivně digitalizovala a automatizovala své výrobní závody. Liberecko, kdysi přezdívané rakouský Manchester, dnes na textilní výzkum a vývoj sází a evidentně se mu to vyplácí. Inovují zde výzkumná centra, firmy i samospráva.
Ohlédnutí za konferencí Cirkulární ekonomika, šance pro Liberecký kraj
Na sklonku roku 2020 se v Libereckém kraji uskutečnila konference na téma Cirkulární ekonomika. Rozhodli jsme se v regionu vypátrat chytré nápady, které fungují v praxi cirkulárně. Zapojili jsme hi-tech firmu MemBrain, klastr Nanoprogress a Českou technologickou platformu pro textil. Přizvali jsme celorepublikový Institut cirkulární ekonomiky INCIEN, kolegyně z agentury MIDA Consulting provozující web Cirkulární dotace a jeden velmi zajímavý projekt Digitálního odpadového tržiště. Chybět nemohl domácí podnikatelský inkubátor Lipo.ink. V inkubovaných firmách o cirkulární nápady rovněž není nouze.
